Psaumes 25
Louis Segond 1910Translation
Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1De David. Éternel! J’élève à toi mon âme.
1Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
2Mon Dieu! en toi je me confie: que je ne sois pas couvert de honte! Que mes ennemis ne se réjouissent pas à mon sujet!
2Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
3Tous ceux qui espèrent en toi ne seront point confondus; Ceux-là seront confondus qui sont infidèles sans cause.
3A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
4Éternel! fais-moi connaître tes voies, Enseigne-moi tes sentiers.
4Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
5Conduis-moi dans ta vérité, et instruis-moi; Car tu es le Dieu de mon salut, Tu es toujours mon espérance.
5Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
6Éternel! Souviens-toi de ta miséricorde et de ta bonté; Car elles sont éternelles.
6Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
7Ne te souviens pas des fautes de ma jeunesse ni de mes transgressions; Souviens-toi de moi selon ta miséricorde, A cause de ta bonté, ô Éternel!
7Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
8L’Éternel est bon et droit: C’est pourquoi il montre aux pécheurs la voie.
8Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
9Il conduit les humbles dans la justice, Il enseigne aux humbles sa voie.
9Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
10Tous les sentiers de l’Éternel sont miséricorde et fidélité, Pour ceux qui gardent son alliance et ses commandements.
10Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
11C’est à cause de ton nom, ô Éternel! Que tu pardonneras mon iniquité, car elle est grande.
11Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
12Quel est l’homme qui craint l’Éternel? L’Éternel lui montre la voie qu’il doit choisir.
12Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
13Son âme reposera dans le bonheur, Et sa postérité possédera le pays.
13Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
14L’amitié de l’Éternel est pour ceux qui le craignent, Et son alliance leur donne instruction.
14Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
15Je tourne constamment les yeux vers l’Éternel, Car il fera sortir mes pieds du filet.
15Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
16Regarde-moi et aie pitié de moi, Car je suis abandonné et malheureux.
16Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
17Les angoisses de mon cœur augmentent; Tire-moi de ma détresse.
17Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
18Vois ma misère et ma peine, Et pardonne tous mes péchés.
18Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
19Vois combien mes ennemis sont nombreux, Et de quelle haine violente ils me poursuivent.
19Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
20Garde mon âme et sauve-moi! Que je ne sois pas confus, Quand je cherche auprès de toi mon refuge!
20Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
21Que l’innocence et la droiture me protègent, Quand je mets en toi mon espérance!
21Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
22O Dieu! Délivre Israël De toutes ses détresses!
22Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.