Psaumes 18
Louis Segond 1910Translation
Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Au chef des chantres. Du serviteur de l’Éternel, de David, qui adressa à l’Éternel les paroles de ce cantique, lorsque l’Éternel l’eut délivré de la main de tous ses ennemis et de la main de Saül. Il dit:
1Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl:
2Je t’aime, ô Éternel, ma force!
2Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
3Éternel, mon rocher, ma forteresse, mon libérateur! Mon Dieu, mon rocher, où je trouve un abri! Mon bouclier, la force qui me sauve, ma haute retraite!
3Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
4Je m’écrie: Loué soit l’Éternel! Et je suis délivré de mes ennemis.
4Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
5Les liens de la mort m’avaient environné, Et les torrents de la destruction m’avaient épouvanté;
5Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
6Les liens du sépulcre m’avaient entouré, Les filets de la mort m’avaient surpris.
6Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.
7Dans ma détresse, j’ai invoqué l’Éternel, J’ai crié à mon Dieu; De son palais, il a entendu ma voix, Et mon cri est parvenu devant lui à ses oreilles.
7V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
8La terre fut ébranlée et trembla, Les fondements des montagnes frémirent, Et ils furent ébranlés, parce qu’il était irrité.
8Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9Il s’élevait de la fumée dans ses narines, Et un feu dévorant sortait de sa bouche: Il en jaillissait des charbons embrasés.
9Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
10Il abaissa les cieux, et il descendit: Il y avait une épaisse nuée sous ses pieds.
10Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11Il était monté sur un chérubin, et il volait, Il planait sur les ailes du vent.
11A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
12Il faisait des ténèbres sa retraite, sa tente autour de lui, Il était enveloppé des eaux obscures et de sombres nuages.
12Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
13De la splendeur qui le précédait s’échappaient les nuées, Lançant de la grêle et des charbons de feu.
13Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
14L’Éternel tonna dans les cieux, Le Très-Haut fit retentir sa voix, Avec la grêle et les charbons de feu.
14I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
15Il lança ses flèches et dispersa mes ennemis, Il multiplia les coups de la foudre et les mit en déroute.
15Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
16Le lit des eaux apparut, Les fondements du monde furent découverts, Par ta menace, ô Éternel! Par le bruit du souffle de tes narines.
16I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
17Il étendit sa main d’en haut, il me saisit, Il me retira des grandes eaux;
17Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
18Il me délivra de mon adversaire puissant, De mes ennemis qui étaient plus forts que moi.
18Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19Ils m’avaient surpris au jour de ma détresse; Mais l’Éternel fut mon appui.
19Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20Il m’a mis au large, Il m’a sauvé, parce qu’il m’aime.
20Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
21L’Éternel m’a traité selon ma droiture, Il m’a rendu selon la pureté de mes mains;
21Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
22Car j’ai observé les voies de l’Éternel, Et je n’ai point été coupable envers mon Dieu.
22Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23Toutes ses ordonnances ont été devant moi, Et je ne me suis point écarté de ses lois.
23Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
24J’ai été sans reproche envers lui, Et je me suis tenu en garde contre mon iniquité.
24Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
25Aussi l’Éternel m’a rendu selon ma droiture, Selon la pureté de mes mains devant ses yeux.
25Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
26Avec celui qui est bon tu te montres bon, Avec l’homme droit tu agis selon la droiture,
26Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
27Avec celui qui est pur tu te montres pur, Et avec le pervers tu agis selon sa perversité.
27K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28Tu sauves le peuple qui s’humilie, Et tu abaisses les regards hautains.
28Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
29Oui, tu fais briller ma lumière; L’Éternel, mon Dieu, éclaire mes ténèbres.
29Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
30Avec toi je me précipite sur une troupe en armes, Avec mon Dieu je franchis une muraille.
30Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
31Les voies de Dieu sont parfaites, La parole de l’Éternel est éprouvée; Il est un bouclier pour tous ceux qui se confient en lui.
31Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
32Car qui est Dieu, si ce n’est l’Éternel; Et qui est un rocher, si ce n’est notre Dieu?
32Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
33C’est Dieu qui me ceint de force, Et qui me conduit dans la voie droite.
33Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
34Il rend mes pieds semblables à ceux des biches, Et il me place sur mes lieux élevés.
34Èiní nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
35Il exerce mes mains au combat, Et mes bras tendent l’arc d’airain.
35Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
36Tu me donnes le bouclier de ton salut, Ta droite me soutient, Et je deviens grand par ta bonté.
36Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
37Tu élargis le chemin sous mes pas, Et mes pieds ne chancellent point.
37Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
38Je poursuis mes ennemis, je les atteins, Et je ne reviens pas avant de les avoir anéantis.
38Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
39Je les brise, et ils ne peuvent se relever; Ils tombent sous mes pieds.
39Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
40Tu me ceins de force pour le combat, Tu fais plier sous moi mes adversaires.
40Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
41Tu fais tourner le dos à mes ennemis devant moi, Et j’extermine ceux qui me haïssent.
41Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
42Ils crient, et personne pour les sauver! Ils crient à l’Éternel, et il ne leur répond pas!
42Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43Je les broie comme la poussière qu’emporte le vent, Je les foule comme la boue des rues.
43I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
44Tu me délivres des dissensions du peuple; Tu me mets à la tête des nations; Un peuple que je ne connaissais pas m’est asservi.
44Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
45Ils m’obéissent au premier ordre, Les fils de l’étranger me flattent;
45Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
46Les fils de l’étranger sont en défaillance, Ils tremblent hors de leurs forteresses.
46Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
47Vive l’Éternel, et béni soit mon rocher! Que le Dieu de mon salut soit exalté,
47Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
48Le Dieu qui est mon vengeur, Qui m’assujettit les peuples,
48Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
49Qui me délivre de mes ennemis! Tu m’élèves au-dessus de mes adversaires, Tu me sauves de l’homme violent.
49Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
50C’est pourquoi je te louerai parmi les nations, ô Éternel! Et je chanterai à la gloire de ton nom.
50A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
51Il accorde de grandes délivrances à son roi, Et il fait miséricorde à son oint, A David, et à sa postérité, pour toujours.
51Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.