Psalmen 18
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Ein Psalm, vorzusingen, Davids, des Knechtes des HERRN, welcher hat dem Herrn die Worte dieses Liedes geredet zur Zeit, da ihn der HERR errettet hatte von der Hand aller seiner Feinde und von der Hand Sauls, und sprach: Herzlich lieb habe ich dich, HERR, meine Stärke!
1Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl:
2HERR, mein Fels, meine Burg, mein Erretter, mein Gott, mein Hort, auf den ich traue, mein Schild und Horn meines Heils und mein Schutz!
2Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
3Ich rufe an den HERRN, den Hochgelobten, so werde ich von meinen Feinden erlöst.
3Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
4Es umfingen mich des Todes Bande, und die Bäche des Verderbens erschreckten mich.
4Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
5Der Hölle Bande umfingen mich, und des Todes Stricke überwältigten mich.
5Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
6Da mir angst war, rief ich den HERRN an und schrie zu meinem Gott; da erhörte er meine Stimme von seinem Tempel, und mein Schreien kam vor ihn zu seinen Ohren.
6Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.
7Die Erde bebte und ward bewegt, und die Grundfesten der Berge regten sich und bebten, da er zornig war.
7V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
8Dampf ging von seiner Nase und verzehrend Feuer von seinem Munde, daß es davon blitzte.
8Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9Er neigte den Himmel und fuhr herab, und Dunkel war unter seinen Füßen.
9Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
10Und er fuhr auf dem Cherub und flog daher; er schwebte auf den Fittichen des Windes.
10Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11Sein Gezelt um ihn her war finster und schwarze, dicke Wolken, darin er verborgen war.
11A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
12Vom Glanz vor ihm trennten sich die Wolken mit Hagel und Blitzen.
12Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
13Und der HERR donnerte im Himmel, und der Höchste ließ seinen Donner aus mit Hagel und Blitzen.
13Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
14Er schoß seine Strahlen und zerstreute sie; er ließ sehr blitzen und schreckte sie.
14I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
15Da sah man das Bett der Wasser, und des Erdbodens Grund ward aufgedeckt, HERR, von deinem Schelten, von dem Odem und Schnauben deiner Nase.
15Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
16Er streckte seine Hand aus von der Höhe und holte mich und zog mich aus großen Wassern.
16I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
17Er errettete mich von meinen starken Feinden, von meinen Hassern, die mir zu mächtig waren,
17Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
18die mich überwältigten zur Zeit meines Unglücks; und der HERR ward meine Zuversicht.
18Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19Und er führte mich aus ins Weite. Er riß mich heraus; denn er hatte Lust zu mir.
19Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20Der HERR tut wohl an mir nach meiner Gerechtigkeit; er vergilt mir nach der Reinigkeit meiner Hände.
20Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
21Denn ich halte die Wege des HERRN und bin nicht gottlos wider meinen Gott.
21Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
22Denn alle seine Rechte habe ich vor Augen, und seine Gebote werfe ich nicht von mir;
22Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23sondern ich bin ohne Tadel vor ihm und hüte mich vor Sünden.
23Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
24Darum vergilt mir der HERR nach meiner Gerechtigkeit, nach der Reinigkeit meiner Hände vor seinen Augen.
24Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
25Bei den Heiligen bist du heilig, und bei den Frommen bist du fromm,
25Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
26und bei den Reinen bist du rein, und bei den Verkehrten bist du verkehrt.
26Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
27Denn du hilfst dem elenden Volk, und die hohen Augen erniedrigst du.
27K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28Denn du erleuchtest meine Leuchte; der HERR, mein Gott, macht meine Finsternis licht.
28Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
29Denn mit dir kann ich Kriegsvolk zerschlagen und mit meinem Gott über die Mauer springen.
29Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
30Gottes Wege sind vollkommen; die Reden des HERRN sind durchläutert. Er ist ein Schild allen, die ihm vertrauen.
30Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
31Denn wo ist ein Gott außer dem HERRN, oder ein Hort außer unserm Gott?
31Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
32Gott rüstet mich mit Kraft und macht meine Wege ohne Tadel.
32Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
33Er macht meine Füße gleich den Hirschen und stellt mich auf meine Höhen.
33Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
34Er lehrt meine Hand streiten und lehrt meinen Arm einen ehernen Bogen spannen.
34Èiní nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
35Du gibst mir den Schild deines Heils, und deine Rechte stärkt mich; und wenn du mich demütigst, machst du mich groß.
35Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
36Du machst unter mir Raum zu gehen, daß meine Knöchel nicht wanken.
36Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
37Ich will meinen Feinden nachjagen und sie ergreifen, und nicht umkehren, bis ich sie umgebracht habe.
37Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
38Ich will sie zerschmettern; sie sollen mir nicht widerstehen und müssen unter meine Füße fallen.
38Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
39Du kannst mich rüsten mit Stärke zum Streit; du kannst unter mich werfen, die sich wider mich setzen.
39Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
40Du gibst mir meine Feinde in die Flucht, daß ich meine Hasser verstöre.
40Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
41Sie rufen-aber da ist kein Helfer-zum HERRN; aber er antwortet ihnen nicht.
41Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
42Ich will sie zerstoßen wie Staub vor dem Winde; ich will sie wegräumen wie den Kot auf der Gasse.
42Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43Du hilfst mir von dem zänkischen Volk und machst mich zum Haupt unter den Heiden; ein Volk, das ich nicht kannte, dient mir;
43I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
44es gehorcht mir mit gehorsamen Ohren. Ja, den Kindern der Fremde hat's wider mich gefehlt;
44Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
45die Kinder der Fremde verschmachten und kommen mit Zittern aus ihren Burgen.
45Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
46Der HERR lebt, und gelobt sei mein Hort; und erhoben werde der Gott meines Heils,
46Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
47der Gott, der mir Rache gibt und zwingt die Völker unter mich;
47Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
48der mich errettet von meinen Feinden und erhöht mich aus denen, die sich wider mich setzen; du hilfst mir von den Frevlern.
48Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
49Darum will ich dir danken, HERR, unter den Heiden und deinem Namen lobsingen,
49Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
50der seinem König großes Heil beweist und wohltut seinem Gesalbten, David und seinem Samen ewiglich.
50A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
no verse 51 in this text
51Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.