Psalmen 95
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Kommt herzu, laßt uns dem HERRN frohlocken und jauchzen dem Hort unsers Heils!
1Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.
2Lasset uns mit Danken vor sein Angesicht kommen und mit Psalmen ihm jauchzen!
2Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.
3Denn der HERR ist ein großer Gott und ein großer König über alle Götter.
3Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,
4Denn in seiner Hand ist, was unten in der Erde ist; und die Höhen der Berge sind auch sein.
4V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.
5Denn sein ist das Meer, und er hat's gemacht; und seine Hände haben das Trockene bereitet.
5Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.
6Kommt, laßt uns anbeten und knieen und niederfallen vor dem HERRN, der uns gemacht hat.
6Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.
7Denn er ist unser Gott und wir das Volk seiner Weide und Schafe seiner Hand. Heute, so ihr seine Stimme höret,
7Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,
8so verstocket euer Herz nicht, wie zu Meriba geschah, wie zu Massa in der Wüste,
8Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,
9da mich eure Väter versuchten, mich prüften und sahen mein Werk.
9Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.
10Vierzig Jahre hatte ich Mühe mit diesem Volk und sprach: Es sind Leute, deren Herz immer den Irrweg will und die meine Wege nicht lernen wollen;
10Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.
11daß ich schwur in meinem Zorn: Sie sollen nicht zu meiner Ruhe kommen.
11Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.