Psalmen 65
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Ein Psalm Davids, ein Lied, vorzusingen. Gott, man lobt dich in der Stille zu Zion, und dir bezahlt man Gelübde.
1Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň.
2Du erhörst Gebet; darum kommt alles Fleisch zu dir.
2Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
3Unsre Missetat drückt uns hart; du wollest unsre Sünden vergeben.
3Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
4Wohl dem, den du erwählst und zu dir lässest, daß er wohne in deinen Höfen; der hat reichen Trost von deinem Hause, deinem heiligen Tempel.
4Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
5Erhöre uns nach der wunderbaren Gerechtigkeit, Gott, unser Heil, der du bist Zuversicht aller auf Erden und ferne am Meer;
5Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
6der die Berge fest setzt in seiner Kraft und gerüstet ist mit Macht;
6Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
7der du stillest das Brausen des Meers, das Brausen seiner Wellen und das Toben der Völker,
7Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,
8daß sich entsetzen, die an den Enden wohnen, vor deinen Zeichen. Du machst fröhlich, was da webet, gegen Morgen und gegen Abend.
8Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
9Du suchst das Land heim und wässerst es und machst es sehr reich. Gottes Brünnlein hat Wassers die Fülle. Du läßt ihr Getreide wohl geraten; denn also bauest du das Land.
9Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
10Du tränkest seine Furchen und feuchtest sein Gepflügtes; mit Regen machst du es weich und segnest sein Gewächs.
10Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
11Du krönst das Jahr mit deinem Gut, und deine Fußtapfen triefen von Fett.
11Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
12Die Weiden in der Wüste sind auch fett, daß sie triefen, und die Hügel sind umher lustig.
12Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
13Die Anger sind voll Schafe, und die Auen stehen dick mit Korn, daß man jauchzet und singet.
13Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
no verse 14 in this text
14Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.