Psalmen 138
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Davids. Ich danke dir von ganzem Herzen; vor den Göttern will ich dir lobsingen.
1Davidův. Oslavovati tě budu, Pane, celým srdcem svým, a před mocnými žalmy tobě zpívati.
2Ich will anbeten zu deinem heiligen Tempel und deinem Namen danken für deine Güte und Treue; denn du hast deinen Namen über alles herrlich gemacht durch dein Wort.
2Skláněti se budu k chrámu svatému tvému, a oslavovati jméno tvé pro milosrdenství tvé a pro pravdu tvou; nebo jsi zvelebil nade všecko jméno své a slovo své.
3Wenn ich dich anrufe, so erhörst du mich und gibst meiner Seele große Kraft.
3Kteréhokoli dne vzýval jsem tě, vyslyšels mne, a obdařils silou duši mou.
4Es danken dir, HERR, alle Könige auf Erden, daß sie hören das Wort deines Mundes,
4Oslavovati tě budou, Hospodine, i všickni králové země, když uslyší řeč úst tvých.
5und singen auf den Wegen des HERRN, daß die Ehre des HERRN groß sei.
5A zpívati budou o cestách Hospodinových, a že veliká jest sláva Hospodinova,
6Denn der HERR ist hoch und sieht auf das Niedrige und kennt die Stolzen von ferne.
6A ač vyvýšený jest Hospodin, však že na poníženého patří, a vysokomyslného zdaleka zná.
7Wenn ich mitten in der Angst wandle, so erquickst du mich und streckst deine Hand über den Zorn meiner Feinde und hilfst mir mit deiner Rechten.
7Bych pak chodil u prostřed ssoužení, obživíš mne; proti vzteklosti nepřátel mých vztáhneš ruku svou, a tak vysvobodí mne pravice tvá.
8Der HERR wird's für mich vollführen. HERR, deine Güte ist ewig. Das Werk deiner Hände wollest du nicht lassen.
8Hospodin dokoná za mne; nebo milosrdenství tvé, Hospodine, na věky, aniž díla rukou svých kdy opustíš.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.