Psalmen 86

Lutherbibel 1912

Kralice Bible (1613)

1Ein Gebet Davids. HERR, neige deine Ohren und erhöre mich; denn ich bin elend und arm.

1Modlitba Davidova. Nakloň, Hospodine, ucha svého, a vyslyš mne, neboť jsem chudý a nuzný.

2Bewahre meine Seele; denn ich bin heilig. Hilf du, mein Gott, deinem Knechte, der sich verläßt auf dich.

2Ostříhejž duše mé, neboť jsem ten, jehož miluješ; zachovej služebníka svého, ty Bože můj, v tobě naději majícího.

3Herr, sei mir gnädig; denn ich rufe täglich zu dir!

3Smiluj se nade mnou, Hospodine, k toběť zajisté každého dne volám.

4Erfreue die Seele deines Knechtes; denn nach dir, Herr, verlangt mich.

4Potěš duše služebníka svého, neboť k tobě, ó Pane, duše své pozdvihuji.

5Denn du, Herr, bist gut und gnädig, von großer Güte allen, die dich anrufen.

5Nebo ty jsi, Pane, dobrotivý a lítostivý, a hojný v milosrdenství ke všechněm, kteříž tě vzývají.

6Vernimm, HERR, mein Gebet und merke auf die Stimme meines Flehens.

6Slyš, Hospodine, modlitbu mou, a pozoruj hlasu žádostí mých.

7In der Not rufe ich dich an; du wollest mich erhören.

7V den ssoužení svého vzývám tě, nebo mne vyslýcháš.

8Herr, dir ist keiner gleich unter den Göttern, und ist niemand, der tun kann wie du.

8Neníť žádného tobě podobného mezi bohy, ó Pane, a není takových skutků, jako jsou tvoji.

9Alle Heiden die du gemacht hast, werden kommen und vor dir anbeten, Herr, und deinen Namen ehren,

9Všickni národové, kteréž jsi učinil, přicházejíce, skláněti se budou před tebou, Pane, a ctíti jméno tvé.

10daß du so groß bist und Wunder tust und allein Gott bist.

10Nebo jsi ty veliký, a činíš divné věci, ty jsi Bůh sám.

11Weise mir, HERR, deinen Weg, daß ich wandle in deiner Wahrheit; erhalte mein Herz bei dem einen, daß ich deinen Namen fürchte.

11Vyuč mne, Hospodine, cestě své, abych chodil v pravdě tvé; ustav srdce mé v bázni jména svého.

12Ich danke dir, Herr, mein Gott, von ganzem Herzen und ehre deinen Namen ewiglich.

12I budu tě oslavovati, Pane Bože můj, z celého srdce svého a ctíti jméno tvé na věky,

13Denn deine Güte ist groß über mich; du hast meine Seele errettet aus der tiefen Hölle.

13Poněvadž milosrdenství tvé veliké jest nade mnou, a vytrhls duši mou z jámy nejhlubší.

14Gott, es setzen sich die Stolzen wider mich, und der Haufe der Gewalttätigen steht mir nach meiner Seele, und haben dich nicht vor Augen.

14Ó Bože, povstaliť jsou pyšní proti mně, a rota násilníků hledají bezživotí mého, ti, kteříž tě sobě nepředstavují.

15Du aber, Herr, Gott, bist barmherzig und gnädig, geduldig und von großer Güte und Treue.

15Ale ty Pane, Bože silný, lítostivý a milostivý, shovívající a hojný v milosrdenství, i pravdomluvný,

16Wende dich zu mir, sei mir gnädig; stärke deinen Knecht mit deiner Kraft und hilf dem Sohn deiner Magd!

16Vzhlédniž na mne, a smiluj se nade mnou, obdař silou svou služebníka svého, a zachovávej syna děvky své.

17Tu ein Zeichen an mir, daß mir's wohl gehe, daß es sehen, die mich hassen, und sich schämen müssen, daß du mir beistehst, HERR, und tröstest mich.

17Prokaž ke mně znamení dobrotivosti, tak aby vidouce to ti, kteříž mne nenávidí, zahanbeni byli, že jsi ty mi, Hospodine, spomohl, a mne potěšil.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.