Psalmen 91

Lutherbibel 1912

Kralice Bible (1613)

1Wer unter dem Schirm des Höchsten sitzt und unter dem Schatten des Allmächtigen bleibt,

1Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.

2der spricht zu dem HERRN: Meine Zuversicht und meine Burg, mein Gott, auf den ich hoffe.

2Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.

3Denn er errettet dich vom Strick des Jägers und von der schädlichen Pestilenz.

3Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.

4Er wird dich mit seinen Fittichen decken, und deine Zuversicht wird sein unter seinen Flügeln. Seine Wahrheit ist Schirm und Schild,

4Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.

5daß du nicht erschrecken müssest vor dem Grauen der Nacht, vor den Pfeilen, die des Tages fliegen,

5Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.

6vor der Pestilenz, die im Finstern schleicht, vor der Seuche, die im Mittage verderbt.

6Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.

7Ob tausend fallen zu deiner Seite und zehntausend zu deiner Rechten, so wird es doch dich nicht treffen.

7Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.

8Ja du wirst mit deinen Augen deine Lust sehen und schauen, wie den Gottlosen vergolten wird.

8Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.

9Denn der HERR ist deine Zuversicht; der Höchste ist deine Zuflucht.

9Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,

10Es wird dir kein Übel begegnen, und keine Plage wird zu deiner Hütte sich nahen.

10Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.

11Denn er hat seinen Engeln befohlen über dir, daß sie dich behüten auf allen deinen Wegen,

11Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.

12daß sie dich auf Händen tragen und du deinen Fuß nicht an einen Stein stoßest.

12Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.

13Auf Löwen und Ottern wirst du gehen, und treten auf junge Löwen und Drachen.

13Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.

14“Er begehrt mein, so will ich ihm aushelfen; er kennt meinen Namen, darum will ich ihn schützen.

14Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.

15Er ruft mich an, so will ich ihn erhören; ich bin bei ihm in der Not; ich will ihn herausreißen und zu Ehren bringen.

15Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.

16Ich will ihn sättigen mit langem Leben und will ihm zeigen mein Heil.”

16Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.