Psalmen 105
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Danket dem HERRN und predigt seinen Namen; verkündigt sein Tun unter den Völkern!
1Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
2Singet von ihm und lobet ihn; redet von allen seinen Wundern!
2Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
3Rühmet seinen heiligen Namen; es freue sich das Herz derer, die den HERRN suchen!
3Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
4Fraget nach dem HERRN und nach seiner Macht, suchet sein Antlitz allewege!
4Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
5Gedenket seiner Wunderwerke, die er getan hat, seiner Wunder und der Gerichte seines Mundes,
5Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
6ihr, der Same Abrahams, seines Knechtes, ihr Kinder Jakobs, seine Auserwählten!
6Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
7Er ist der HERR, unser Gott; er richtet in aller Welt.
7Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
8Er gedenkt ewiglich an seinen Bund, des Wortes, das er verheißen hat auf tausend Geschlechter,
8Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
9den er gemacht hat mit Abraham, und des Eides mit Isaak;
9Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
10und stellte es Jakob zu einem Rechte und Israel zum ewigen Bunde
10Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
11und sprach: “Dir will ich das Land Kanaan geben, das Los eures Erbes,”
11Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
12da sie wenig und gering waren und Fremdlinge darin.
12Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
13Und sie zogen von Volk zu Volk, von einem Königreich zum andern Volk.
13Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
14Er ließ keinen Menschen ihnen Schaden tun und strafte Könige um ihretwillen.
14Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
15“Tastet meine Gesalbten nicht an und tut meinen Propheten kein Leid!”
15Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
16Und er ließ Teuerung ins Land kommen und entzog allen Vorrat des Brots.
16Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
17Er sandte einen Mann vor ihnen hin; Joseph ward zum Knecht verkauft.
17Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
18Sie zwangen seine Füße in den Stock, sein Leib mußte in Eisen liegen,
18Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
19bis daß sein Wort kam und die Rede des HERRN ihn durchläuterte.
19Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
20Da sandte der König hin und ließ ihn losgeben; der HERR über Völker hieß ihn herauslassen.
20Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
21Er setzte ihn zum Herrn über sein Haus, zum Herrscher über alle seine Güter,
21Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
22daß er seine Fürsten unterwiese nach seiner Weise und seine Ältesten Weisheit lehrte.
22Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
23Und Israel zog nach Ägypten, und Jakob ward ein Fremdling im Lande Hams.
23Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
24Und er ließ sein Volk sehr wachsen und machte sie mächtiger denn ihre Feinde.
24Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
25Er verkehrte jener Herz, daß sie seinem Volk gram wurden und dachten, seine Knechte mit List zu dämpfen.
25Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
26Er sandte seinen Knecht Mose, Aaron, den er erwählt hatte.
26I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
27Dieselben taten seine Zeichen unter ihnen und seine Wunder im Lande Hams.
27Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
28Er ließ Finsternis kommen und machte es finster; und sie waren nicht ungehorsam seinen Worten.
28Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
29Er verwandelte ihre Wasser in Blut und tötete ihre Fische.
29Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
30Ihr Land wimmelte Frösche heraus in den Kammern ihrer Könige.
30Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
31Er sprach: da kam Ungeziefer, Stechmücken in all ihr Gebiet.
31Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
32Er gab ihnen Hagel zum Regen, Feuerflammen in ihrem Lande
32Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
33und schlug ihre Weinstöcke und Feigenbäume und zerbrach die Bäume in ihrem Gebiet.
33Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
34Er sprach: da kamen Heuschrecken und Käfer ohne Zahl.
34Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
35Und sie fraßen alles Gras in ihrem Lande und fraßen die Früchte auf ihrem Felde.
35I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
36Er schlug alle Erstgeburt in Ägypten, alle Erstlinge ihrer Kraft.
36Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
37Und er führte sie aus mit Silber und Gold; und war kein Gebrechlicher unter ihren Stämmen.
37Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
38Ägypten ward froh, daß sie auszogen; denn ihre Furcht war auf sie gefallen.
38Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
39Er breitete eine Wolke aus zur Decke und ein Feuer, des Nachts zu leuchten.
39Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
40Sie baten: da ließ er Wachteln kommen; und er sättigte sie mit Himmelsbrot.
40K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
41Er öffnete den Felsen: da floß Wasser heraus, daß Bäche liefen in der dürren Wüste.
41Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
42Denn er gedachte an sein heiliges Wort, das er Abraham, seinem Knecht, hatte geredet.
42Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
43Also führte er sein Volk in Freuden und seine Auserwählten in Wonne
43Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
44und gab ihnen die Länder der Heiden, daß sie die Güter der Völker einnahmen,
44A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
45auf daß sie halten sollten seine Rechte und sein Gesetze bewahren. Halleluja!
45Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.