Psalmen 36
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Ein Psalm Davids, des Knechtes des HERRN, vorzusingen. Es ist aus Grund meines Herzens von der Gottlosen Wesen gesprochen, daß keine Gottesfurcht bei ihnen ist.
1Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida.
2Sie schmücken sich untereinander selbst, daß sie ihre böse Sache fördern und andere verunglimpfem.
2Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.
3Alle ihre Worte sind schädlich und erlogen; sie lassen sich auch nicht weisen, daß sie Gutes täten;
3Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.
4sondern sie trachten auf ihrem Lager nach Schaden und stehen fest auf dem bösen Weg und scheuen kein Arges.
4Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.
5HERR, deine Güte reicht, soweit der Himmel ist, und deine Wahrheit, soweit die Wolken gehen.
5Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.
6Deine Gerechtigkeit steht wie die Berge Gottes und dein Recht wie eine große Tiefe. HERR, du hilfst Menschen und Vieh.
6Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.
7Wie teuer ist deine Güte, Gott, daß Menschenkinder unter dem Schatten deiner Flügel Zuflucht haben!
7Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.
8Sie werden trunken von den reichen Gütern deines Hauses, und du tränkest sie mit Wonne als mit einem Strom.
8Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.
9Denn bei dir ist die Quelle des Lebens, und in deinem Licht sehen wir das Licht.
9Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.
10Breite deine Güte über die, die dich kennen, und deine Gerechtigkeit über die Frommen.
10Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.
11Laß mich nicht von den Stolzen untertreten werden, und die Hand der Gottlosen stürze mich nicht;
11Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.
12sondern laß sie, die Übeltäter, daselbst fallen, daß sie verstoßen werden und nicht bleiben mögen.
12Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.
no verse 13 in this text
13Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.