Psalmen 68
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Ein Psalmlied Davids, vorzusingen. Es stehe Gott auf, daß seine Feinde zerstreut werden, und die ihn hassen, vor ihm fliehen.
1Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání.
2Vertreibe sie, wie der Rauch vertrieben wird; wie das Wachs zerschmilzt vom Feuer, so müssen umkommen die Gottlosen vor Gott.
2Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.
3Die Gerechten aber müssen sich freuen und fröhlich sein vor Gott und von Herzen sich freuen.
3Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.
4Singet Gott, lobsinget seinem Namen! Machet Bahn dem, der durch die Wüste herfährt-er heißt HERR -, und freuet euch vor ihm,
4Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.
5der ein Vater ist der Waisen und ein Richter der Witwen. Er ist Gott in seiner heiligen Wohnung,
5Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.
6ein Gott, der den Einsamen das Haus voll Kinder gibt, der die Gefangenen ausführt zu rechter Zeit und läßt die Abtrünnigen bleiben in der Dürre.
6Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.
7Gott, da du vor deinem Volk her zogst, da du einhergingst in der Wüste (Sela),
7Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.
8da bebte die Erde, und die Himmel troffen vor Gott, dieser Sinai vor dem Gott, der Israels Gott ist.
8Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah,
9Du gabst, Gott, einen gnädigen Regen; und dein Erbe, das dürre war, erquicktest du,
9Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.
10daß deine Herde darin wohnen könne. Gott, du labtest die Elenden mit deinen Gütern.
10Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.
11Der Herr gab das Wort mit großen Scharen Evangelisten:
11Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.
12“Die Könige der Heerscharen flohen eilends, und die Hausehre teilte den Raub aus.
12Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:
13Wenn ihr zwischen den Hürden laget, so glänzte es wie der Taube Flügel, die wie Silber und Gold schimmern.
13Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.
14Als der Allmächtige die Könige im Lande zerstreute, da ward es helle, wo es dunkel war.”
14Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.
15Ein Gebirge Gottes ist das Gebirge Basans; ein großes Gebirge ist das Gebirge Basans.
15Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.
16Was seht ihr scheel, ihr großen Gebirge, auf den Berg, da Gott Lust hat zu wohnen? Und der HERR bleibt auch immer daselbst.
16Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.
17Der Wagen Gottes sind vieltausendmal tausend; der Herr ist unter ihnen am heiligen Sinai.
17Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati, jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.
18Du bist in die Höhe gefahren und hast das Gefängnis gefangen; du hast Gaben empfangen für die Menschen, auch die Abtrünnigen, auf daß Gott der HERR daselbst wohne.
18Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.
19Gelobet sei der Herr täglich. Gott legt uns eine Last auf; aber er hilft uns auch. (Sela.)
19Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.
20Wir haben einen Gott, der da hilft, und den HERRN Herrn, der vom Tode errettet.
20Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. Sélah.
21Ja, Gott wird den Kopf seiner Feinde zerschmettern, den Haarschädel derer, die da fortfahren in ihrer Sünde.
21Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.
22Der Herr hat gesagt: “Aus Basan will ich dich wieder holen, aus der Tiefe des Meeres will ich sie holen,
22Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.
23daß dein Fuß in der Feinde Blut gefärbt werde und deine Hunde es lecken.”
23Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.
24Man sieht, Gott, wie du einherziehst, wie du, mein Gott und König, einherziehst im Heiligtum.
24A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.
25Die Sänger gehen vorher, die Spielleute unter den Jungfrauen, die da pauken:
25Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.
26“Lobet Gott den Herrn in den Versammlungen, ihr vom Brunnen Israels!”
26Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.
27Da herrscht unter ihnen der kleine Benjamin, die Fürsten Juda's mit ihren Haufen, die Fürsten Sebulons, die Fürsten Naphthalis.
27V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.
28Dein Gott hat dein Reich aufgerichtet; das wollest du, Gott, uns stärken, denn es ist dein Werk.
28Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.
29Um deines Tempels willen zu Jerusalem werden dir die Könige Geschenke zuführen.
29Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,
30Schilt das Tier im Rohr, die Rotte der Ochsen mit ihren Kälbern, den Völkern, die da zertreten um Geldes willen. Er zerstreut die Völker, die da gerne kriegen.
30Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.
31Die Fürsten aus Ägypten werden kommen; Mohrenland wird seine Hände ausstrecken zu Gott.
31Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.
32Ihr Königreiche auf Erden, singet Gott, lobsinget dem Herrn (Sela),
32Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.
33dem, der da fährt im Himmel allenthalben von Anbeginn! Siehe, er wird seinem Donner Kraft geben.
33Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah,
34Gebet Gott die Macht! Seine Herrlichkeit ist über Israel, und seine Macht in den Wolken.
34Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.
35Gott ist wundersam in seinem Heiligtum. Er ist Gott Israels; er wird dem Volk Macht und Kraft geben. Gelobt sei Gott!
35Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích.
no verse 36 in this text
36Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.