Psalmen 108
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Ein Psalmlied Davids. Gott, es ist mein rechter Ernst; ich will singen und dichten, meine Ehre auch.
1Píseň a žalm Davidův.
2Wohlauf, Psalter und Harfe! Ich will in der Frühe auf sein.
2Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.
3Ich will dir danken, HERR, unter den Völkern; ich will dir lobsingen unter den Leuten.
3Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.
4Denn deine Gnade reicht, soweit der Himmel ist, und deine Wahrheit, soweit die Wolken gehen.
4Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.
5Erhebe dich, Gott, über den Himmel, und deine Ehre über alle Lande.
5Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.
6Auf daß deine lieben Freunde erledigt werden, hilf mit deiner Rechten und erhöre mich!
6Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
7Gott redete in seinem Heiligtum, des bin ich froh, und will Sichem teilen und das Tal Sukkoth abmessen.
7Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.
8Gilead ist mein, Manasse ist auch mein, und Ephraim ist die Macht meines Hauptes, Juda ist mein Zepter,
8Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.
9Moab ist mein Waschbecken, ich will meinen Schuh über Edom strecken, über die Philister will ich jauchzen.
9Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
10Wer will mich führen in eine feste Stadt? Wer wird mich leiten bis nach Edom?
10Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.
11Wirst du es nicht tun, Gott, der du uns verstößest und ziehest nicht aus, Gott, mit unserm Heer?
11Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?
12Schaffe uns Beistand in der Not; denn Menschenhilfe ist nichts nütze.
12Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?
13Mit Gott wollen wir Taten tun; er wird unsre Feinde untertreten.
13Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská.
no verse 14 in this text
14V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.