Psalmen 147
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Lobet den HERRN! denn unsern Gott loben, das ist ein köstlich Ding; solch Lob ist lieblich und schön.
1Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
2Der HERR baut Jerusalem und bringt zusammen die Verjagten Israels.
2Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
3Er heilt, die zerbrochnes Herzens sind, und verbindet ihre Schmerzen.
3Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
4Er zählt die Sterne und nennt sie alle mit Namen.
4Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
5Der HERR ist groß und von großer Kraft; und ist unbegreiflich, wie er regiert.
5Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
6Der Herr richtet auf die Elenden und stößt die Gottlosen zu Boden.
6Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
7Singet umeinander dem HERRN mit Dank und lobet unsern Gott mit Harfen,
7Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
8der den Himmel mit Wolken verdeckt und gibt Regen auf Erden; der Gras auf Bergen wachsen läßt;
8Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
9der dem Vieh sein Futter gibt, den jungen Raben, die ihn anrufen.
9Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
10Er hat nicht Lust an der Stärke des Rosses noch Gefallen an eines Mannes Schenkeln.
10Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
11Der HERR hat Gefallen an denen, die ihn fürchten, die auf seine Güte hoffen.
11Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
12Preise, Jerusalem, den HERRN; lobe Zion, deinen Gott!
12Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
13Denn er macht fest die Riegel deiner Tore und segnet deine Kinder drinnen.
13Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
14Er schafft deinen Grenzen Frieden und sättigt dich mit dem besten Weizen.
14On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
15Er sendet seine Rede auf Erden; sein Wort läuft schnell.
15On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
16Er gibt Schnee wie Wolle, er streut Reif wie Asche.
16Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
17Er wirft seine Schloßen wie Bissen; wer kann bleiben vor seinem Frost?
17Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
18Er spricht, so zerschmilzt es; er läßt seinen Wind wehen, so taut es auf.
18Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
19Er zeigt Jakob sein Wort, Israel seine Sitten und Rechte.
19Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
20So tut er keinen Heiden, noch läßt er sie wissen seine Rechte. Halleluja!
20Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.