Јов 13
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Ето, све је то видело око моје, чуло ухо моје, и разумело.
1Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2Шта ви знате, знам и ја, нисам гори од вас.
2Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3Ипак бих говорио са Свемогућим, и рад сам с Богом правдати се.
3Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4Јер ви измишљате лажи, сви сте залудни лекари.
4Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5О да бисте сасвим ћутали! Били бисте мудри.
5Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6Чујте мој одговор, и слушајте разлоге уста мојих.
6Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7Треба ли да говорите за Бога неправду или превару да говорите за Њ?
7Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8Треба ли да Му гледате ко је? Треба ли да се препирете за Бога?
8Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9Хоће ли бити добро кад вас стане испитивати? Хоћете ли Га преварити као што се вара човек?
9Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10Заиста ће вас карати, ако тајно узгледате ко је.
10V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11Величанство Његово неће ли вас уплашити? И страх Његов неће ли вас спопасти?
11Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12Спомени су ваши као пепео, и ваше висине као гомиле блата.
12Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13Ћутите и пустите ме да ја говорим, па нека ме снађе шта му драго.
13Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14Зашто бих кидао месо своје својим зубима и душу своју метао у своје руке?
14Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15Гле, да ме и убије, опет ћу се уздати у Њ, али ћу бранити путеве своје пред Њим.
15By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16И Он ће ми бити спасење, јер лицемер неће изаћи преда Њ.
16Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17Слушајте добро беседу моју, и нека вам уђе у уши шта ћу исказати.
17Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18Ево, спремио сам парбу своју, знам да ћу бити прав.
18Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19Ко ће се прети са мном? Да сад умукнем, издахнуо бих.
19Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20Само двоје немој ми учинити, па се нећу крити од лица Твог.
20Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21Уклони руку своју од мене, и страх Твој да ме не страши.
21Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22Потом зови ме, и ја ћу одговарати; или ја да говорим, а Ти ми одговарај.
22Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23Колико је безакоња и греха мојих? Покажи ми преступ мој и грех мој.
23Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24Зашто скриваш лице своје и држиш ме за непријатеља свог?
24Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25Хоћеш ли скршити лист који носи ветар или ћеш гонити суву сламку,
25Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26Кад ми пишеш горчине, и дајеш ми у наследство грехе младости моје,
26Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27И мећеш ноге моје у кладе, и пазиш на све стазе моје и идеш за мном устопце?
27A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28А он се распада као трулина, као хаљина коју једе мољац.
28Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.