Јов 23

Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic

Kralice Bible (1613)

1А Јов одговори и рече:

1Tedy odpověděl Job a řekl:

2Још је тужњава моја одмет? А невоља је моја тежа од уздаха мојих.

2Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?

3О, кад бих знао како бих нашао Бога! Да отидем до престола Његовог,

3Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.

4Да разложим пред Њим парбу своју, и уста своја напуним разлога,

4Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.

5Да знам шта би ми одговорио, и разумем шта би ми рекао.

5Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.

6Би ли се према великој својој сили прео са мном? Не; него би ми помогао.

6Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.

7Онде би се праведан човек могао правдати с Њим, и ослободио бих се за свагда од свог судије.

7Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.

8Гле, ако пођем напред, нема Га; ако ли натраг, не находим Га;

8Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.

9Ако на лево ради, не видим Га; ако на десно, заклонио се, не могу Га видети.

9By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.

10Али Он зна пут мој; кад ме окуша, изаћи ћу као злато.

10Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.

11По стопама је Његовим ступала нога моја; пута Његова држао сам се, и не зађох.

11Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.

12Од заповести уста Његових нисам одступао; чувао сам речи уста Његових више него свој ужитак.

12Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.

13Али кад Он шта науми, ко ће Га одвратити? Шта душа Његова зажели, оно чини.

13On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.

14И извршиће шта је наумио за ме; и тога има у Њега много.

14A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.

15Зато сам се уплашио од Њега; и кад то мислим, страх ме је од Њега.

15Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.

16Бог је растопио срце моје, Свемогући ме је уплашио.

16Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,

17Што не погибох пре мрака? И што не сакри мрак испред мене?

17Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.