Јов 8
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Тада одговори Вилдад Сушанин и рече:
1Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2Докле ћеш тако говорити? И речи уста твојих докле ће бити као силан ветар?
2Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
3Еда ли Бог криво суди? Или Свемогући изврће правду?
3Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4Што су синови твоји згрешили Њему, зато их је дао безакоњу њиховом.
4Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5А ти да потражиш Бога и помолиш се Свемогућем,
5Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6Ако си чист и прав, заиста ће се пренути за те и честит ће учинити праведан стан твој;
6A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7И почетак ће твој бити мален, а последак ће ти бити врло велик.
7A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8Јер питај пређашњи нараштај, и настани да разабереш од отаца њихових;
8Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9Јер смо ми јучерашњи, и не знамо ништа, јер су наши дани на земљи сен.
9(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10Неће ли те они научити? Неће ли ти казати и из срца свог изнети речи?
10Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11Ниче ли сита без влаге? Расте ли рогоз без воде?
11Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12Док се још зелени, док се не покоси, суши се пре сваке траве.
12Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13Такве су стазе свих који заборављају Бога, и надање лицемерово пропада.
13Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
14Његово се надање подлама и уздање је његово кућа паукова;
14Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
15Наслони се на кућу своју, али она не стоји тврдо; ухвати се за њу, али се она не може одржати.
15Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16Зелени се на сунцу, и у врх врта његовог пружају се огранци његови;
16Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17Жиле његове заплећу се код извора, и на месту каменитом шири се;
17Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
18Али кад се ишчупа из места свог, оно га се одриче: Нисам те видело.
18A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19Ето, то је радост од његова пута; а из праха ниче други.
19Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20Гле, Бог не одбацује доброг, али не прихвата за руку зликовца.
20Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21Још ће напунити уста твоја смеха и усне твоје попевања.
21Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22Ненавидници твоји обући ће се у срамоту, и шатора безбожничког неће бити.
22Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.