Јов 37
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1И од тога дрхће срце моје, и одскаче са свог места.
1Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
2Слушајте добро громовни глас Његов и говор што излази из уста Његових.
2Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
3Под сва небеса пушта га, и светлост своју до крајева земаљских.
3Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
4За њом риче гром, грми гласом величанства свог, нити шта одгађа кад се чује глас Његов.
4Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
5Дивно Бог грми гласом својим, чини ствари велике, да их не можемо разумети.
5Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
6Говори снегу: Падни на земљу; и дажду ситном и дажду силном.
6Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
7Запечаћава руку сваком човеку, да позна све посленике своје.
7Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
8Тада звер улази у јаму, и остаје на својој ложи.
8Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
9С југа долази олуја, и са севера зима.
9Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
10Од дихања Божијег постаје лед, и широке воде стискају се.
10Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
11И да се натапа земља, натерује облак, и расипа облак светлошћу својом.
11A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
12И он се обрће и тамо и амо по вољи Његовој да чини све што му заповеди по васиљеној.
12Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
13Чини да се нађе или за кар или за земљу или за доброчинство.
13Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
14Чуј то, Јове, стани и гледај чудеса Божија.
14Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
15Знаш ли како их Он уређује и како сија светлошћу из облака свог?
15Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
16Знаш ли како висе облаци? Знаш ли чудеса Оног који је савршен у сваком знању?
16A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
17Како ти се хаљине угреју кад умири земљу с југа?
17Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
18Јеси ли ти с Њим разапињао небеса, која стоје тврдо као саливено огледало?
18Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
19Научи нас шта ћемо Му рећи; не можемо од таме говорити по реду.
19Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
20Хоће ли Му ко приповедити шта бих ја говорио? Ако ли би ко говорио, заиста, био бих прождрт.
20Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
21Али сада не могу људи гледати у светлост кад сјаји на небу, пошто ветар прође и очисти га;
21Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
22Са севера долази као злато; али је у Богу страшнија слава.
22Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
23Свемогућ је, не можемо Га стигнути; велике је силе, али судом и великом правдом никога не мучи.
23Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
24Зато Га се боје људи; Не може Га видети никакав мудрац.
no verse 24 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.