Јов 12
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1А Јов одговори и рече:
1Odpověděv pak Job, řekl:
2Да, ви сте људи, и с вама ће умрети мудрост.
2V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
3И ја имам срце као и ви, нити сам гори од вас; и у кога нема тога?
3I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
4На подсмех сам пријатељу свом, који кад зове Бога одазове му се; на подсмех је праведни и добри.
4Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
5Бачен је луч по мишљењу срећног онај који хоће да попузне.
5Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
6Мирне су колибе лупешке, и без страха су који гневе Бога, њима Бог даје све у руке.
6Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
7Запитај стоку, научиће те; или птице небеске, казаће ти.
7Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
8Или се разговори са земљом, научиће те, и рибе ће ти морске приповедити.
8Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
9Ко не зна од свега тога да је рука Господња то учинила?
9Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
10Коме је у руци душа свега живог и дух сваког тела човечијег.
10V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
11Не распознаје ли ухо речи као што грло куша јело?
11Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
12У старца је мудрост, и у дугом веку разум.
12Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
13У Њега је мудрост и сила, у Њега је савет и разум.
13Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
14Гле, Он разгради, и не може се опет саградити; затвори човека, и не може се отворити.
14Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
15Гле, устави воде, и пресахну; пусти их, и испреврћу земљу.
15Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
16У Њега је јачина и мудрост, Његов је који је преварен и који вара.
16U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
17Он доводи саветнике у лудило, и судије обезумљује.
17On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
18Он разрешује појас царевима, и опасује бедра њихова.
18Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
19Он доводи кнезове у лудило, и обара јаке.
19On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
20Он узима беседу речитима, и старцима узима разум.
20On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
21Он сипа срамоту на кнезове, и распасује јунаке.
21On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
22Он открива дубоке ствари испод таме, и изводи на видело сен смртни.
22On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
23Он умножава народе и затире их, расипа народе и сабира.
23On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
24Он одузима срце главарима народа земаљских, и заводи их у пустињу где нема пута,
24On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
25Да пипају по мраку без видела, и чини да тумарају као пијани.
25Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.