Job 12
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1Respondens autem Job, dixit:
1Odpověděv pak Job, řekl:
2[Ergo vos estis soli homines, et vobiscum morietur sapientia?
2V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
3Et mihi est cor sicut et vobis, nec inferior vestri sum; quis enim hæc quæ nostis ignorat?
3I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
4Qui deridetur ab amico suo, sicut ego, invocabit Deum, et exaudiet eum: deridetur enim justi simplicitas.
4Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
5Lampas contempta apud cogitationes divitum parata ad tempus statutum.
5Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
6Abundant tabernacula prædonum, et audacter provocant Deum, cum ipse dederit omnia in manus eorum.
6Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
7Nimirum interroga jumenta, et docebunt te; et volatilia cæli, et indicabunt tibi.
7Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
8Loquere terræ, et respondebit tibi, et narrabunt pisces maris.
8Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
9Quis ignorat quod omnia hæc manus Domini fecerit?
9Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
10In cujus manu anima omnis viventis, et spiritus universæ carnis hominis.
10V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
11Nonne auris verba dijudicat? et fauces comedentis, saporem?
11Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
12In antiquis est sapientia, et in multo tempore prudentia.
12Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
13Apud ipsum est sapientia et fortitudo; ipse habet consilium et intelligentiam.
13Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
14Si destruxerit, nemo est qui ædificet; si incluserit hominem, nullus est qui aperiat.
14Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
15Si continuerit aquas, omnia siccabuntur; et si emiserit eas, subvertent terram.
15Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
16Apud ipsum est fortitudo et sapientia; ipse novit et decipientem, et eum qui decipitur.
16U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
17Adducit consiliarios in stultum finem, et judices in stuporem.
17On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
18Balteum regum dissolvit, et præcingit fune renes eorum.
18Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
19Ducit sacerdotes inglorios, et optimates supplantat:
19On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
20commutans labium veracium, et doctrinam senum auferens.
20On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
21Effundit despectionem super principes, eos qui oppressi fuerant relevans.
21On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
22Qui revelat profunda de tenebris, et producit in lucem umbram mortis.
22On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
23Qui multiplicat gentes, et perdit eas, et subversas in integrum restituit.
23On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
24Qui immutat cor principum populi terræ, et decipit eos ut frustra incedant per invium:
24On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
25palpabunt quasi in tenebris, et non in luce, et errare eos faciet quasi ebrios.]
25Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.