Job 22
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1Respondens autem Eliphaz Themanites, dixit:
1A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2[Numquid Deo potest comparari homo, etiam cum perfectæ fuerit scientiæ?
2Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3Quid prodest Deo, si justus fueris? aut quid ei confers, si immaculata fuerit via tua?
3Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4Numquid timens arguet te, et veniet tecum in judicium,
4Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5et non propter malitiam tuam plurimam, et infinitas iniquitates tuas?
5Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6Abstulisti enim pignus fratrum tuorum sine causa, et nudos spoliasti vestibus.
6Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7Aquam lasso non dedisti, et esurienti subtraxisti panem.
7Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8In fortitudine brachii tui possidebas terram, et potentissimus obtinebas eam.
8Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9Viduas dimisisti vacuas, et lacertos pupillorum comminuisti.
9Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10Propterea circumdatus es laqueis, et conturbat te formido subita.
10A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11Et putabas te tenebras non visurum, et impetu aquarum inundantium non oppressum iri?
11Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12an non cogitas quod Deus excelsior cælo sit, et super stellarum verticem sublimetur?
12Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13Et dicis: Quid enim novit Deus? et quasi per caliginem judicat.
13Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14Nubes latibulum ejus, nec nostra considerat, et circa cardines cæli perambulat.
14Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15Numquid semitam sæculorum custodire cupis, quam calcaverunt viri iniqui,
15Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16qui sublati sunt ante tempus suum, et fluvius subvertit fundamentum eorum?
16Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17Qui dicebant Deo: Recede a nobis: et quasi nihil posset facere Omnipotens, æstimabant eum,
17Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18cum ille implesset domos eorum bonis: quorum sententia procul sit a me.
18On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19Videbunt justi, et lætabuntur, et innocens subsannabit eos:
19Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20nonne succisa est erectio eorum? et reliquias eorum devoravit ignis?
20Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21Acquiesce igitur ei, et habeto pacem, et per hæc habebis fructus optimos.
21Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22Suscipe ex ore illius legem, et pone sermones ejus in corde tuo.
22Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23Si reversus fueris ad Omnipotentem, ædificaberis, et longe facies iniquitatem a tabernaculo tuo.
23Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24Dabit pro terra silicem, et pro silice torrentes aureos.
24Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25Eritque Omnipotens contra hostes tuos, et argentum coacervabitur tibi.
25Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26Tunc super Omnipotentem deliciis afflues, et elevabis ad Deum faciem tuam.
26A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27Rogabis eum, et exaudiet te, et vota tua reddes.
27Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28Decernes rem, et veniet tibi, et in viis tuis splendebit lumen.
28Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29Qui enim humiliatus fuerit, erit in gloria, et qui inclinaverit oculos, ipse salvabitur.
29Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30Salvabitur innocens: salvabitur autem in munditia manuum suarum.]
30Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.