Job 22
Louis Segond 1910Translation
Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Éliphaz de Théman prit la parole et dit:
1A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2Un homme peut-il être utile à Dieu? Non; le sage n’est utile qu’à lui-même.
2Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3Si tu es juste, est-ce à l’avantage du Tout-Puissant? Si tu es intègre dans tes voies, qu’y gagne-t-il?
3Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4Est-ce par crainte de toi qu’il te châtie, Qu’il entre en jugement avec toi?
4Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5Ta méchanceté n’est-elle pas grande? Tes iniquités ne sont-elles pas infinies?
5Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6Tu enlevais sans motif des gages à tes frères, Tu privais de leurs vêtements ceux qui étaient nus;
6Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7Tu ne donnais point d’eau à l’homme altéré, Tu refusais du pain à l’homme affamé.
7Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8Le pays était au plus fort, Et le puissant s’y établissait.
8Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9Tu renvoyais les veuves à vide; Les bras des orphelins étaient brisés.
9Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10C’est pour cela que tu es entouré de pièges, Et que la terreur t’a saisi tout à coup.
10A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11Ne vois-tu donc pas ces ténèbres, Ces eaux débordées qui t’envahissent?
11Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12Dieu n’est-il pas en haut dans les cieux? Regarde le sommet des étoiles, comme il est élevé!
12Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13Et tu dis: Qu’est-ce que Dieu sait? Peut-il juger à travers l’obscurité?
13Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14Les nuées l’enveloppent, et il ne voit rien; Il ne parcourt que la voûte des cieux.
14Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15Eh quoi! Tu voudrais prendre l’ancienne route Qu’ont suivie les hommes d’iniquité?
15Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16Ils ont été emportés avant le temps, Ils ont eu la durée d’un torrent qui s’écoule.
16Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17Ils disaient à Dieu: Retire-toi de nous; Que peut faire pour nous le Tout-Puissant?
17Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18Dieu cependant avait rempli de biens leurs maisons. Loin de moi le conseil des méchants!
18On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19Les justes, témoins de leur chute, se réjouiront, Et l’innocent se moquera d’eux:
19Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20Voilà nos adversaires anéantis! Voilà leurs richesses dévorées par le feu!
20Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21Attache-toi donc à Dieu, et tu auras la paix; Tu jouiras ainsi du bonheur.
21Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22Reçois de sa bouche l’instruction, Et mets dans ton cœur ses paroles.
22Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23Tu seras rétabli, si tu reviens au Tout-Puissant, Si tu éloignes l’iniquité de ta tente.
23Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24Jette l’or dans la poussière, L’or d’Ophir parmi les cailloux des torrents;
24Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25Et le Tout-Puissant sera ton or, Ton argent, ta richesse.
25Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26Alors tu feras du Tout-Puissant tes délices, Tu élèveras vers Dieu ta face;
26A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27Tu le prieras, et il t’exaucera, Et tu accompliras tes vœux.
27Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28A tes résolutions répondra le succès; Sur tes sentiers brillera la lumière.
28Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29Vienne l’humiliation, tu prieras pour ton relèvement: Dieu secourt celui dont le regard est abattu.
29Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30Il délivrera même le coupable, Qui devra son salut à la pureté de tes mains.
30Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.