Job 34
Louis Segond 1910Translation
Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Élihu reprit et dit:
1Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2Sages, écoutez mes discours! Vous qui êtes intelligents, prêtez-moi l’oreille!
2Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3Car l’oreille discerne les paroles, Comme le palais savoure les aliments.
3Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4Choisissons ce qui est juste, Voyons entre nous ce qui est bon.
4Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5Job dit: Je suis innocent, Et Dieu me refuse justice;
5Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6J’ai raison, et je passe pour menteur; Ma plaie est douloureuse, et je suis sans péché.
6Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7Y a-t-il un homme semblable à Job, Buvant la raillerie comme l’eau,
7Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8Marchant en société de ceux qui font le mal, Cheminant de pair avec les impies?
8A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9Car il a dit: Il est inutile à l’homme De mettre son plaisir en Dieu.
9Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10Écoutez-moi donc, hommes de sens! Loin de Dieu l’injustice, Loin du Tout-Puissant l’iniquité!
10A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11Il rend à l’homme selon ses œuvres, Il rétribue chacun selon ses voies.
11Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12Non certes, Dieu ne commet pas l’iniquité; Le Tout-Puissant ne viole pas la justice.
12A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13Qui l’a chargé de gouverner la terre? Qui a confié l’univers à ses soins?
13Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14S’il ne pensait qu’à lui-même, S’il retirait à lui son esprit et son souffle,
14Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15Toute chair périrait soudain, Et l’homme rentrerait dans la poussière.
15Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16Si tu as de l’intelligence, écoute ceci, Prête l’oreille au son de mes paroles!
16Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17Un ennemi de la justice régnerait-il? Et condamneras-tu le juste, le puissant,
17Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18Qui proclame la méchanceté des rois Et l’iniquité des princes,
18Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19Qui n’a point égard à l’apparence des grands Et ne distingue pas le riche du pauvre, Parce que tous sont l’ouvrage de ses mains?
19Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20En un instant, ils perdent la vie; Au milieu de la nuit, un peuple chancelle et périt; Le puissant disparaît, sans la main d’aucun homme.
20V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21Car Dieu voit la conduite de tous, Il a les regards sur les pas de chacun.
21Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22Il n’y a ni ténèbres ni ombre de la mort, Où puissent se cacher ceux qui commettent l’iniquité.
22Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23Dieu n’a pas besoin d’observer longtemps, Pour qu’un homme entre en jugement avec lui;
23Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24Il brise les grands sans information, Et il met d’autres à leur place;
24Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25Car il connaît leurs œuvres. Il les renverse de nuit, et ils sont écrasés;
25Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26Il les frappe comme des impies, A la face de tous les regards.
26Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27En se détournant de lui, En abandonnant toutes ses voies,
27Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28Ils ont fait monter à Dieu le cri du pauvre, Ils l’ont rendu attentif aux cris des malheureux.
28Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29S’il donne le repos, qui répandra le trouble? S’il cache sa face, qui pourra le voir? Il traite à l’égal soit une nation, soit un homme,
29(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30Afin que l’impie ne domine plus, Et qu’il ne soit plus un piège pour le peuple.
30Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31Car a-t-il jamais dit à Dieu: J’ai été châtié, je ne pécherai plus;
31Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32Montre-moi ce que je ne vois pas; Si j’ai commis des injustices, je n’en commettrai plus?
32Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33Est-ce d’après toi que Dieu rendra la justice? C’est toi qui rejettes, qui choisis, mais non pas moi; Ce que tu sais, dis-le donc!
33Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34Les hommes de sens seront de mon avis, Le sage qui m’écoute pensera comme moi.
34Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35Job parle sans intelligence, Et ses discours manquent de raison.
35Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36Qu’il continue donc à être éprouvé, Puisqu’il répond comme font les méchants! Car il ajoute à ses fautes de nouveaux péchés; Il bat des mains au milieu de nous, Il multiplie ses paroles contre Dieu.
36Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
no verse 37 in this text
37Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.