Job 34
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Elihu mah,
1Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2nangcae palungha kaminawk, ka lok hae tahngai oh; panoekhaih tawn kaminawk, naa patueng oh.
2Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3Pakha mah caaknaek pataengh baktih toengah, naa mah ni lok to khingh.
3Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4Toenghaih to qoi o si; aimacae han kahoih hmuen to panoek o si.
4Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5Job mah, Kai loe ka toeng, ka toenghaih Sithaw mah ang lak pae ving boeh.
5Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6Kai loe ka toeng, toe amsawnlok thui kami ah ka oh, sakpazaehaih ka tawn ai, toe kahoih thai ai nathaih hoiah ka oh, tiah thuih.
6Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7Job hoi anghmong kami mi maw kaom, kasaethuihaih to tui baktih kanae mi maw kaom?
7Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8Anih loe kahoih ai hmuen sah kaminawk hoiah amyok moe, kasae kaminawk hoiah angkom.
8A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9Sithaw nuiah anghoehaih mah kami han amekhaih tidoeh paek ai, tiah Job mah thuih.
9Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10To pongah panoekhaih tawn kaminawk, ka lok hae tahngai oh; Sithaw loe hmuen kasae sah mak ai, Thacak Angraeng loe hmuen sakpazaehaih roe tawn mak ai.
10A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11Kami mah sak ih hmuen baktih toengah Sithaw mah pathok, angmah ih tuinuen baktih toengah, a nuiah phaksak.
11Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12Ue, Sithaw loe natuek naa ah doeh kasae hmuen to sah mak ai; Thacak Angraeng loe toenghaih to paqoi ving mak ai.
12A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13Mi mah maw anih to long khenzawnkung hoi long boih ukkung ah suek?
13Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14Kami nuiah Sithaw palungphui moe, angmah ih Muithla hoi a hinghaih takhi to la ving nahaeloe,
14Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15kaminawk loe nawnto anghma o boih tih, kami loe maiphu ah amlaem let tih.
15Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16Vaihi panoekhaih na tawnh nahaeloe, khopoek ah; ka thuih ih lok hae tahngai ah.
16Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17Toenghaih hnuma kami mah uk thai tih maw? Thacak toenghaih hoi lokcaekkung to kasae thui thai tih maw?
17Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18Siangpahrang khaeah, Nang loe tidoeh avang ai, angraengnawk khaeah, Nangcae loe kahoih ai kami ni, tiah thui thai tih maw?
18Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19Toe anih loe angraengnawk ih mikhmai to khen ai, amtang kaminawk pongah loe angraeng kaminawk ni mikhmai paek kue, tiah om ai; nihcae loe Sithaw mah ni sak boih.
19Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20Nihcae loe nawnetta ah duek o; kaminawk loe qum taning ah tasoeh o moe, laemh o boih; thacak kaminawk doeh kami ih ban hoi na ai ah laemh o boih.
20V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21Sithaw mah loe kami caehhaih loklam to khet moe, a khok tangkannawk doeh hnuk boih.
21Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22Zaehaih sah kaminawk anghawk ving thaihaih khoving hoi duekhaih tahlip to om ai.
22Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23Lokcaek hanah kami mah Sithaw hmaa ah caeh naah, anih mah kami lokcaekhaih ani to khaeh han angai ai.
23Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24Lokduenghaih om ai ah thacak kaminawk to a vah phaeng moe, nihcae zuengah kalah kaminawk to a suek.
24Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25Nihcae mah sak ih hmuennawk to anih mah panoek boih pongah, khovingsak moe, amrosak boih.
25Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26Nihcae loe angmacae sethaih baktih toengah minawk hmaa ah danpaek,
26Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27nihcae loe Sithaw to caeh o taak moe, anih ih loklamnawk to tiah doeh poek o ai;
27Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28to tiah sak o pongah amtang kaminawk qahhaih lok to Angraeng hmaa ah phak moe, pacaekthlaek kaminawk hanghaih lok to anih mah thaih.
28Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29Toe Sithaw mah anghngai taak duem nahaeloe, mi mah maw raihaih paek thai tih, a mikhmai hawk ving nahaeloe, mi kawbaktih kami hoi prae kaminawk mah maw, anih to hnu thai tih?
29(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30To tiah kaminawk thaang pongah amansak han ai ah, Sithaw panoek ai kaminawk to danpaek.
30Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31Kami maeto mah Sithaw khaeah, Kai loe thuitaekhaih ka tongh boeh pongah, ka zae let mak ai boeh;
31Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32ka hnu ai ih hmuen to na patuk ah; zaekhaih ka sakpazae boeh nahaeloe, zaehaih ka sah let mak ai boeh, tiah thuih han om ai maw.
32Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33To hmuen loe na poekhaih baktiah maw om tih? Kai na ai ni, na pahnawt cadoeh, na qoih cadoeh, Sithaw mah pathok let tih, to pongah na panoek ih baktiah thui ah.
33Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34Panoekhaih tawn kaminawk mah kai han na thui o nasoe loe, palungha kaminawk mah ka lok hae tahngai o nasoe.
34Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35Job loe panoekhaih tawn ai ah lok to thuih; a thuih ih loknawk loe palunghahaih om ai.
35Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36Job loe panoekhaih tawn ai kaminawk baktiah lokthuih pongah, anih to boeng khoek to tanoek han ka koeh.
36Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37Zaehaih sak khue na ai ah lokaekhaih doeh oh, aicae salakah ban to tabaeng moe, pop parai Sithaw kasae thuihaih lok to a thuih, tiah a naa.
37Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.