Jó 34
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Além disso, Eliú respondeu:
1Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2“Ouçam as minhas palavras, vocês, homens sábios. Deem ouvidos a mim, vocês que têm conhecimento.
2Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3Pois o ouvido prova as palavras, como o paladar saboreia a comida.
3Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4Escolhamos para nós o que é justo. Conheçamos entre nós mesmos o que é bom.
4Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5Pois Jó disse: ‘Eu sou justo, e Deus tirou o meu direito.
5Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6Apesar do meu direito, sou considerado mentiroso. Minha ferida é incurável, embora eu não tenha cometido transgressão.’
6Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7Que homem é como Jó, que bebe a zombaria como água,
7Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8que anda em companhia dos que praticam a iniquidade, e caminha com homens ímpios?
8A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9Pois ele disse: ‘De nada aproveita ao homem deleitar-se em Deus.’
9Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10“Portanto, escutem-me, vocês, homens de entendimento: longe de Deus o praticar a maldade, e do Todo-Poderoso o cometer iniquidade.
10A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11Pois ele retribuirá ao homem segundo as suas obras, e fará com que cada um receba de acordo com os seus caminhos.
11Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12Sim, com certeza, Deus não agirá com maldade, nem o Todo-Poderoso perverterá a justiça.
12A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13Quem o encarregou da terra? Ou quem o designou sobre o mundo inteiro?
13Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14Se ele voltasse o seu coração para si mesmo, se recolhesse para si o seu espírito e o seu fôlego,
14Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15toda a carne pereceria juntamente, e o homem voltaria ao pó.
15Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16“Se agora você tem entendimento, ouça isto. Escute a voz das minhas palavras.
16Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17Acaso poderia governar aquele que odeia a justiça? Você condenaria aquele que é justo e poderoso,
17Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18que diz a um rei: ‘Vil!’ ou aos nobres: ‘Ímpios!’?
18Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19Ele não mostra parcialidade para com os príncipes, nem favorece o rico mais do que o pobre, pois todos eles são obra de suas mãos.
19Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20Em um momento eles morrem, até mesmo à meia-noite. O povo é abalado e passa. Os poderosos são levados sem a intervenção de mãos.
20V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21“Pois os seus olhos estão sobre os caminhos do homem. Ele vê todos os seus passos.
21Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22Não há trevas, nem densa escuridão, onde os que praticam a iniquidade possam se esconder.
22Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23Pois ele não precisa examinar o homem por mais tempo, para que este compareça diante de Deus em julgamento.
23Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24Ele despedaça os poderosos de maneiras insondáveis, e coloca outros em seu lugar.
24Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25Portanto, ele toma conhecimento das obras deles. Ele os derruba de noite, de modo que são destruídos.
25Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26Ele os castiga como homens ímpios à vista de todos;
26Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27porque se desviaram de segui-lo, e não deram atenção a nenhum dos seus caminhos,
27Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28de modo que fizeram o clamor do pobre chegar até ele. Ele ouviu o clamor dos aflitos.
28Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29Quando ele dá tranquilidade, quem então pode condenar? Quando ele esconde o seu rosto, quem então pode vê-lo? Ele está sobre uma nação ou sobre um homem da mesma forma,
29(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30para que o homem ímpio não reine, e para que não haja quem seja um laço para o povo.
30Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31“Pois alguém já disse a Deus: ‘Sou culpado, mas não ofenderei mais.
31Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32Ensina-me o que eu não vejo. Se cometi iniquidade, não o farei mais’?
32Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33Acaso a recompensa dele deve ser como você deseja, para que você a recuse? Pois você deve escolher, e não eu. Portanto, fale o que você sabe.
33Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34Homens de entendimento me dirão, sim, todo homem sábio que me ouve:
34Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35‘Jó fala sem conhecimento. Suas palavras são sem sabedoria.’
35Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36Quem dera Jó fosse provado até o fim, porque ele responde como os homens ímpios.
36Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37Pois ele acrescenta rebelião ao seu pecado. Ele bate palmas entre nós, e multiplica as suas palavras contra Deus.”
37Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.