Jó 42
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Então Jó respondeu ao SENHOR:
1Tedy odpovídaje Job Hospodinu, řekl:
2“Sei que o Senhor pode fazer todas as coisas, e que nenhum dos seus planos pode ser frustrado.
2Vím, že všecko můžeš, a že nemůže překaženo býti tvému myšlení.
3O Senhor perguntou: ‘Quem é este que encobre o conselho sem conhecimento?’ por isso falei do que eu não entendia, coisas maravilhosas demais para mim, as quais eu não conhecia.
3Kdo jest to ten, ptáš se, ješto zatemňuje radu Boží tak hloupě? Protož přiznávám se, že jsem tomu nerozuměl. Divnějšíť jsou ty věci nad mou stižitelnost, anižť jich mohu poznati.
4O Senhor disse: ‘Ouça, agora, e eu falarei; eu lhe farei perguntas, e você me responderá.’
4Vyslýchejž, prosím, když bych koli mluvil; když bych se tebe tázal, oznamuj mi.
5Eu tinha ouvido falar do Senhor apenas por ouvir dizer, mas agora os meus olhos o veem.
5Tolikoť jsem slýchal o tobě, nyní pak i oko mé tě vidí.
6Por isso me abomino, e me arrependo no pó e na cinza.”
6Pročež mrzí mne to, a želím toho v prachu a v popele.
7Sucedeu que, depois que o SENHOR falou essas palavras a Jó, o SENHOR disse a Elifaz, o temanita: “Minha ira se acendeu contra você e contra os seus dois amigos; pois vocês não falaram de mim o que é reto, como fez o meu servo Jó.
7Stalo se pak, když odmluvil Hospodin slova ta k Jobovi, že řekl Hospodin Elifazovi Temanskému: Rozpálil se hněv můj proti tobě, a proti dvěma přátelům tvým, proto že jste nemluvili o mně toho, což pravého jest, tak jako služebník můj Job.
8Agora, portanto, peguem para vocês sete novilhos e sete carneiros, vão ao meu servo Jó e ofereçam por vocês mesmos um holocausto; e o meu servo Jó orará por vocês, pois eu o aceitarei, para não tratá-los de acordo com a loucura de vocês. Pois vocês não falaram de mim o que é reto, como fez o meu servo Jó.”
8Protož nyní vezměte sobě sedm volků, a sedm skopců, a jděte k služebníku mému Jobovi, abyste dali obětovati obět za sebe, a služebník můj Job, aby se modlil za vás. Nebo jistě oblíčej jeho přijmu, abych neučinil s vámi podlé bláznovství vašeho; nebo nemluvili jste toho, což pravého jest, o mně, tak jako služebník můj Job.
9Então Elifaz, o temanita, e Bildade, o suíta, e Zofar, o naamatita, foram e fizeram o que o SENHOR lhes havia ordenado, e o SENHOR aceitou a Jó.
9A tak odšedše Elifaz Temanský a Bildad Suchský a Zofar Naamatský, učinili, jakž jim byl přikázal Hospodin, a přijal Hospodin oblíčej Jobův.
10O SENHOR restaurou a prosperidade de Jó quando ele orou pelos seus amigos. O SENHOR deu a Jó o dobro de tudo o que ele tinha antes.
10Navrátil také Hospodin to, což odjato bylo Jobovi, když se modlil za přátely své, tak že což měl Job, rozmnožil to Hospodin dvénásobně.
11Então todos os seus irmãos, todas as suas irmãs e todos os que antes o conheciam vieram a ele e comeram pão com ele em sua casa. Eles o confortaram e o consolaram por todo o mal que o SENHOR havia trazido sobre ele. Cada um também lhe deu uma peça de dinheiro, e cada um, um anel de ouro.
11A sšedše se k němu všickni příbuzní, a všecky příbuzné jeho, a všickni známí jeho prvnější, jedli s ním chléb v domě jeho, a lítost majíce nad ním, potěšovali ho nade vším tím zlým, kteréž byl uvedl Hospodin na něj. A dali jemu jeden každý peníz jeden, a jeden každý náušnici zlatou jednu.
12Assim o SENHOR abençoou o final da vida de Jó mais do que o seu início. Ele teve catorze mil ovelhas, seis mil camelos, mil juntas de bois e mil jumentas.
12A tak požehnal Hospodin Jobovi k posledku více nežli v počátku jeho. Nebo měl čtrnácte tisíc ovcí, a šest tisíc velbloudů, a tisíc spřežení volů, a tisíc oslic.
13Ele também teve sete filhos e três filhas.
13Měl také sedm synů a tři dcery,
14Ele chamou o nome da primeira de Jemima; o nome da segunda de Quézia; e o nome da terceira de Quéren-Hapuque.
14Z nichž první dal jméno Jemima, jméno pak druhé Keciha, a jméno třetí Kerenhappuch.
15Em toda a terra não se encontraram mulheres tão lindas quanto as filhas de Jó. Seu pai lhes deu uma herança entre os seus irmãos.
15Aniž se nacházely ženy tak krásné, jako dcery Jobovy, ve vší té krajině; kterýmž dal otec jejich dědictví mezi bratřími jejich.
16Depois disso, Jó viveu cento e quarenta anos, e viu os seus filhos, e os filhos de seus filhos, até a quarta geração.
16Byl pak živ Job potom sto a čtyřidceti let, a viděl syny své, a syny synů svých, až do čtvrtého pokolení.
17Então Jó morreu, velho e cheio de dias.
17I umřel Job, stár jsa a pln dnů.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.