Jó 3
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Depois disso, Jó abriu a boca e amaldiçoou o dia do seu nascimento.
1Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
2Jó respondeu:
2Nebo mluvě Job, řekl:
3“Pereça o dia em que nasci, e a noite que disse: ‘Foi concebido um menino.’
3Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
4Que aquele dia seja trevas. Que Deus, lá do alto, não o busque, e que a luz não brilhe sobre ele.
4Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
5Que as trevas e a sombra da morte o reivindiquem para si. Que uma nuvem pouse sobre ele. Que tudo o que escurece o dia o aterrorize.
5Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
6Quanto àquela noite, que densas trevas se apoderem dela. Que ela não se alegre entre os dias do ano. Que não entre no número dos meses.
6Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
7Eis que seja estéril aquela noite. Que nenhuma voz de alegria entre nela.
7Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
8Amaldiçoem-na aqueles que amaldiçoam o dia, que estão prontos para despertar o leviatã.
8Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
9Que as estrelas do seu crepúsculo se escureçam. Que ela espere pela luz, mas não tenha nenhuma, e não veja as pálpebras da manhã,
9Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
10porque não fechou as portas do ventre da minha mãe, nem escondeu o sofrimento dos meus olhos.
10Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
11“Por que não morri desde o ventre? Por que não expirei quando minha mãe me deu à luz?
11Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
12Por que os joelhos me receberam? Ou por que os seios, para que eu mamasse?
12Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
13Pois agora eu estaria deitado e quieto. Eu teria dormido, e então estaria em repouso,
13Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
14com os reis e conselheiros da terra, que construíram para si lugares desolados;
14S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
15ou com os príncipes que tinham ouro, que encheram suas casas de prata;
15Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
16ou, como um aborto oculto, eu não teria existido, como as crianças que nunca viram a luz.
16Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
17Ali os ímpios deixam de perturbar. Ali os cansados estão em repouso.
17Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
18Ali os prisioneiros estão tranquilos juntos. Eles não ouvem a voz do feitor.
18Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
19O pequeno e o grande lá estão. O servo está livre do seu senhor.
19Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
20“Por que se dá luz ao que está em miséria, e vida aos amargurados de alma,
20Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
21que anseiam pela morte, mas ela não vem; e cavam por ela mais do que por tesouros escondidos,
21Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
22que se alegram sobremaneira, e exultam, quando conseguem encontrar o túmulo?
22Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
23Por que se dá luz ao homem cujo caminho está oculto, a quem Deus cercou?
23Èlověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
24Pois o meu suspiro vem antes de eu comer. Meus gemidos se derramam como água.
24Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
25Pois aquilo que eu temo vem sobre mim, e o que me apavora vem a mim.
25To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
26Não tenho paz, não estou quieto, nem tenho descanso; mas vem a aflição.”
26Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.