Giobbe 3
Diodati Bibbia 1885Translation
Diodati Bibbia 1885
Kralice Bible (1613)
1DOPO questo, Giobbe aprì la sua bocca, e maledisse il suo giorno.
1Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
2E prese a dire:
2Nebo mluvě Job, řekl:
3Possa perire il giorno nel quale io nacqui, E la notte che fu detto: Un maschio è nato.
3Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
4Quel giorno sia tenebroso; Iddio non ne abbia cura da alto, E non risplenda la luce sopra esso.
4Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
5Tenebre, ed ombra di morte rendanlo immondo; La nuvola dimori sopra esso; Queste cose rendanlo spaventevole, quali sono i giorni più acerbi.
5Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
6Caligine ingombri quella notte; Non rallegrisi fra i giorni dell'anno, Non sia annoverata fra i mesi.
6Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
7Ecco, quella notte sia solitaria, Non facciansi in essa canti alcuni.
7Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
8Maledicanla coloro che maledicono i giorni, I quali son sempre apparecchiati a far nuovi lamenti.
8Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
9Oscurinsi le stelle del suo vespro; Aspetti la luce, ma non ne venga alcuna, E non vegga le palpebre dell'alba;
9Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
10Perciocchè non serrò gli usci del seno di mia madre, E non fece sì che gli occhi miei non vedessero l'affanno.
10Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
11Perchè non morii io dalla matrice? Perchè non trapassai come prima uscii del seno?
11Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
12Perchè mi furono pòrte le ginocchia? Perchè le mammelle, acciocchè io poppassi?
12Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
13Conciossiachè ora giacerei, e mi riposerei; Io dormirei, e pezzo fa sarei in riposo,
13Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
14Con i re, e con i consiglieri della terra, I quali edificavano i luoghi deserti;
14S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
15Ovvero co' principi, che aveano dell'oro, Ed empievano le lor case d'argento;
15Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
16Ovvero anche del tutto non sarei stato, come un abortivo nascosto, Come il feto che non ha veduta la luce.
16Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
17Quivi cessano gli empi di travagliare altrui , E quivi si riposano gli stanchi.
17Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
18Parimente i prigioni hanno requie, E non odono più la voce del sollecitator delle opere.
18Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
19Quivi è il piccolo e il grande; E il servo franco del suo signore.
19Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
20Perchè dà egli la luce al miserabile, E la vita a coloro che sono in amaritudine d'animo?
20Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
21I quali aspettano la morte, e pure ella non viene ; E la ricercano più che tesori nascosti;
21Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
22E si rallegrano, fino a festeggiarne, E gioiscono, quando hanno trovato il sepolcro.
22Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
23Perchè dà egli la luce all'uomo, la cui via è nascosta, E il quale Iddio ha assiepato d'ogn'intorno?
23Èlověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
24Conciossiachè, avanti che io prenda il mio cibo, il mio sospiro venga, E i miei ruggiti si versino come acqua.
24Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
25Perchè ciò di che io avea spavento mi è avvenuto, E mi è sopraggiunto quello di che avea paura.
25To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
26Io non ho avuta tranquillità, nè riposo, nè quiete; Ed è venuto il turbamento.
26Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.