Giobbe 21
Diodati Bibbia 1885Translation
Diodati Bibbia 1885
Kralice Bible (1613)
1E GIOBBE rispose, e disse:
1A odpovídaje Job, řekl:
2Date udienza al mio ragionamento, E ciò mi sarà in vece delle vostre consolazioni.
2Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3Comportatemi che io parli; E poichè avrò parlato, beffatevi pure.
3Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4Quant'è a me, il mio lamento si addirizza egli ad un uomo? E perchè non sarebbe distretto lo spirito mio?
4Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5Riguardate a me, e stupite, E mettetevi la mano in su la bocca.
5Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6Io stesso, quando me ne ricordo, sono tutto attonito, E la carne mia ne prende orrore.
6Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7Perchè vivono gli empi? Perchè invecchiano, ed anche son forti e vigorosi?
7Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8La lor progenie è stabilita nel lor cospetto, insieme con loro; E i lor discendenti son davanti agli occhi loro.
8Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9Le case loro non sono se non pace, senza spavento; E la verga di Dio non è sopra loro.
9Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10I lor tori ammontano, e non fallano; Le lor vacche figliano, e non isperdono.
10Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11Essi mandano fuori i lor fanciulletti come pecore; E i lor figliuoli van saltellando.
11Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12Essi alzano la voce col tamburo e con la cetera; E si rallegrano al suon dell'organo.
12Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
13Logorano la loro età in piacere, E poi in un momento scendono nel sepolcro.
13Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.
14Quantunque abbiano detto a Dio: Dipartiti da noi; Perciocchè noi non prendiam piacere nella conoscenza delle tue vie.
14Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15Che è l'Onnipotente, che noi gli serviamo? E che profitto faremo se lo preghiamo?
15Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16Ecco, il ben loro non è egli nelle lor mani? ( Sia il consiglio degli empi lungi da me.)
16Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17Quante volte avviene egli che la lampana degli empi sia spenta, E che la lor ruina venga loro addosso, E che Iddio dià loro tormenti nella sua ira per lor parte?
17Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18E che sieno come paglia al vento, E come pula che il turbo invola?
18Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19E che Iddio riserbi a' lor figliuoli la violenza da loro usata; O che egli la renda a loro stessi, e ch'essi lo sentano?
19Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20E che gli occhi loro veggano la lor ruina, E ch'essi bevano dell'ira dell'Onnipotente?
20A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21Perciocchè del rimanente , quale affezione avranno essi alle lor case, Da che il numero de' lor mesi sarà stato troncato?
21O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22Potrebbesi insegnar scienza a Dio? Conciossiachè egli sia quel che giudica gli eccelsi.
22Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23Colui muore nel colmo della felicità, In compiuta pace e tranquillità.
23Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24Le sue secchie son piene di latte, E le sue ossa sono abbeverate di midolla.
24Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25E costui muore, essendo in amaritudine d'animo, E non avendo giammai mangiato con diletto.
25Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26Amendue giacciono nella polvere, E i vermini li coprono.
26Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27Ecco, io conosco i vostri pensamenti, E i malvagi discorsi che voi fate contro a me a torto.
27Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28Perciocchè voi direte: Ove è la casa del magnifico? Ed ove sono i padiglioni ove abitavano gli empi?
28Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29Non vi siete voi giammai informati da coloro che fanno viaggi? Voi non disdirete già i segnali ch'essi ne dànno;
29Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30Che il malvagio è riparato al giorno della ruina, Quando le ire sono sparse.
30Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31Chi gli rappresenterà la sua via in faccia? E chi gli farà la retribuzione di ciò ch'egli ha fatto?
31Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32Poi appresso egli è portato ne' sepolcri, E non attende più ad altro che all'avello.
32A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33I cespi della valle gli son dolci; Ed egli si tira dietro tutti gli uomini, Siccome davanti a lui ne son iti innumerabili.
33Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34Come dunque mi consolate voi vanamente? Conciossiachè nelle vostre repliche vi sia sempre della prevaricazione.
34Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.