Giobbe 24
Diodati Bibbia 1885Translation
Diodati Bibbia 1885
Kralice Bible (1613)
1Perchè non dirassi che i tempi sono occultati dall'Onnipotente, E che quelli che lo conoscono, non veggono i suoi giorni?
1Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
2Gli empi muovono i termini, Rapiscono le gregge, e le pasturano;
2Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
3Menano via l'asino degli orfani; Prendono in pegno il bue della vedova;
3Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
4Fanno torcere i bisognosi dalla via, I poveri della terra si nascondono tutti.
4Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
5Ecco, son simili ad asini salvatici nel deserto: Escono al lor mestiere, si levano la mattina per andare alla preda; La campagna è il lor pane, per li lor fantini.
5Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
6Mietono il campo, E vendemmiano la vigna che non è loro.
6Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
7Fanno passar la notte agl'ignudi senza vestimenti, Sì che non hanno con che coprirsi al freddo.
7Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
8Sono bagnati dalle acque che traboccano da' monti; E per mancamento di ricetto, abbracciano i sassi.
8A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
9Rapiscono l'orfano dalla poppa, E prendono pegno dal povero.
9Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
10Fanno andar gl'ignudi senza vestimenti; E quelli che portano loro le manelle delle biade soffrono fame.
10Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
11Quelli che spremono loro l'olio intra i lor muri, E quelli che calcano ne' torcoli soffrono sete.
11Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
12Gli uomini gemono dalla città E l'anima de' feriti a morte sclama; E pure Iddio non appone loro alcun fallo.
12Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
13Essi son di quelli che son ribelli alla luce, Non conoscono le sue vie, E non si fermano ne' suoi sentieri.
13Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
14Il micidiale si leva allo schiarir del dì Uccide il povero, e il bisognoso; E poi la notte opera da ladro.
14Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
15Parimente l'occhio dell'adultero osserva la sera, Dicendo: L'occhio di alcuno non mi scorgerà; E si nasconde la faccia.
15Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
16Di notte sconficcano le case, Che si aveano segnate di giorno; Non conoscono la luce,
16Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
17Perciocchè la mattina è ad essi tutti ombra di morte; Se alcuno li riconosce, hanno spaventi dell'ombra della morte.
17Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
18Fuggono leggermente, come in su le acque; La lor parte è maledetta nella terra, Non riguardano alla via delle vigne.
18Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
19La secchezza e il caldo involano le acque della neve; Così il sepolcro invola quelli che hanno peccato.
19Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili.
20La matrice li dimentica, I vermini son loro dolci, Non son più ricordati; Anzi i perversi son rotti come un legno.
20Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
21E benchè tormentino la sterile che non partorisce, E non facciano alcun bene alla vedova;
21Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
22E traggano giù i possenti con la lor forza; E, quando si levano, altri non si assicuri della vita;
22Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
23Pur nondimeno Iddio dà loro a che potersi sicuramente appoggiare, E gli occhi suoi sono sopra le lor vie.
23Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
24Per un poco di tempo sono innalzati, poi non son più; Sono abbattuti, e trapassano come tutti gli altri , E son ricisi come la sommità d'una spiga.
24Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
25Se ora egli non è così , chi mi dimentirà, E metterà al niente il mio ragionamento?
25Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.