Giobbe 11
Diodati Bibbia 1885Translation
Diodati Bibbia 1885
Kralice Bible (1613)
1E SOFAR Naamatita rispose e disse:
1A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
2Non risponderebbesi egli ad un uomo di tante parole? Ed un uomo loquace sarebbe egli per ciò reputato giusto?
2Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?
3Faranno le tue ciancie tacer gli uomini? Ti farai tu beffe, senza che alcuno ti faccia vergogna?
3Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.
4Or tu hai detto: La mia maniera di vita è pura, Ed io sono stato netto davanti agli occhi tuoi.
4Nebo jsi řekl: Èisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
5Ma volesse pure Iddio parlare, Ed aprir le sue labbra teco;
5Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
6E dichiararti i segreti della sapienza; Perciocchè sono doppi; E tu conosceresti che Iddio ti fa portar pena minore Che la tua iniquità non merita di ragione.
6Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
7Potresti tu trovar modo d'investigare Iddio? Potresti tu trovar l'Onnipotente in perfezione?
7Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?
8Queste cose sono le altezze de' cieli, che ci faresti? Son più profonde che l'inferno, come le conosceresti?
8Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš?
9La lor distesa è più lunga che la terra, E la lor larghezza è più grande che il mare.
9Delší jest míra její než země, a širší než moře.
10Se Iddio sovverte, ovvero s'egli serra, E raccoglie, chi ne lo storrà?
10Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?
11Perciocchè egli conosce gli uomini vani; E veggendo l'iniquità, non vi porrebbe egli mente?
11Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?
12Ma l'uomo è scemo di senno, e temerario di cuore; E nasce simile a un puledro di un asino salvatico.
12Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
13Se tu addirizzi il cuor tuo, E spieghi le palme delle tue mani a lui;
13Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
14Se vi è iniquità nella tua mano, e tu l'allontani da te , E non lasci dimorare alcuna perversità ne' tuoi tabernacoli;
14Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:
15Allora certamente tu alzerai la faccia netta di macchia, E sarai stabilito, e non avrai paura di nulla ;
15Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.
16Perciocchè tu dimenticherai gli affanni, E te ne ricorderai come d'acque trascorse;
16Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.
17E ti si leverà un tempo più chiaro che il mezzodì; Tu risplenderai, tu sarai simile alla mattina;
17K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.
18E sarai in sicurtà; perciocchè vi sarà che sperare; E pianterai il tuo padiglione, e giacerai sicuramente;
18Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
19E ti coricherai, e niuno ti spaventerà; E molti ti supplicheranno.
19A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.
20Ma gli occhi degli empi verranno meno, Ed ogni rifugio sarà perduto per loro; E la loro unica speranza sarà di render lo spirito.
20Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.