Job 11
Berean Standard BibleTranslation
Berean Standard Bible
Kralice Bible (1613)
1Then Zophar the Naamathite replied:
1A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
2“Should this stream of words go unanswered and such a speaker be vindicated?
2Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?
3Should your babbling put others to silence? Will you scoff without rebuke?
3Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.
4You have said, ‘My doctrine is sound, and I am pure in Your sight.’
4Nebo jsi řekl: Èisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
5But if only God would speak and open His lips against you,
5Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
6and disclose to you the secrets of wisdom, for true wisdom has two sides. Know then that God exacts from you less than your iniquity deserves.
6Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
7Can you fathom the deep things of God or discover the limits of the Almighty?
7Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?
8They are higher than the heavens—what can you do? They are deeper than Sheol—what can you know?
8Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš?
9Their measure is longer than the earth and wider than the sea.
9Delší jest míra její než země, a širší než moře.
10If He comes along to imprison you, or convenes a court, who can stop Him?
10Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?
11Surely He knows the deceit of men. If He sees iniquity, does He not take note?
11Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?
12But a witless man can no more become wise than the colt of a wild donkey can be born a man!
12Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
13As for you, if you direct your heart and lift up your hands to Him,
13Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
14if you put away the iniquity in your hand, and allow no injustice to dwell in your tents,
14Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:
15then indeed you will lift up your face without shame; you will stand firm and unafraid.
15Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.
16For you will forget your misery, recalling it only as waters gone by.
16Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.
17Your life will be brighter than noonday; its darkness will be like the morning.
17K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.
18You will be secure, because there is hope, and you will look around and lie down in safety.
18Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
19You will lie down without fear, and many will court your favor.
19A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.
20But the eyes of the wicked will fail, and escape will elude them; they will hope for their last breath.”
20Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.