Job 17

Berean Standard Bible

Kralice Bible (1613)

1“My spirit is broken; my days are extinguished; the grave awaits me.

1Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.

2Surely mockers surround me, and my eyes must gaze at their rebellion.

2Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.

3Give me, I pray, the pledge You demand. Who else will be my guarantor?

3Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.

4You have closed their minds to understanding; therefore You will not exalt them.

4Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.

5If a man denounces his friends for a price, the eyes of his children will fail.

5Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.

6He has made me a byword among the people, a man in whose face they spit.

6Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,

7My eyes have grown dim with grief, and my whole body is but a shadow.

7Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.

8The upright are appalled at this, and the innocent are stirred against the godless.

8Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.

9Yet a righteous one holds to his way, and the one with clean hands grows stronger.

9Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.

10But come back and try again, all of you. For I will not find a wise man among you.

10Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.

11My days have passed; my plans are broken off— even the desires of my heart.

11Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.

12They have turned night into day, making light seem near in the face of darkness.

12Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.

13If I look for Sheol as my home, if I spread out my bed in darkness,

13Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své.

14and say to corruption, ‘You are my father,’ and to the worm, ‘My mother,’ or ‘My sister,’

14Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.

15where then is my hope? Who can see any hope for me?

15Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?

16Will it go down to the gates of Sheol? Will we go down together into the dust?”

16Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.