Job 29
Berean Standard BibleTranslation
Berean Standard Bible
Kralice Bible (1613)
1And Job continued his discourse:
1Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
2“How I long for the months gone by, for the days when God watched over me,
2Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
3when His lamp shone above my head, and by His light I walked through the darkness,
3Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
4when I was in my prime, when the friendship of God rested on my tent,
4Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
5when the Almighty was still with me and my children were around me,
5Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
6when my steps were bathed in cream and the rock poured out for me streams of oil!
6Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
7When I went out to the city gate and took my seat in the public square,
7Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
8the young men saw me and withdrew, and the old men rose to their feet.
8Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
9The princes refrained from speaking and covered their mouths with their hands.
9Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
10The voices of the nobles were hushed, and their tongues stuck to the roofs of their mouths.
10Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
11For those who heard me called me blessed, and those who saw me commended me,
11Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
12because I rescued the poor who cried out and the fatherless who had no helper.
12Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
13The dying man blessed me, and I made the widow’s heart sing for joy.
13Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
14I put on righteousness, and it clothed me; justice was my robe and my turban.
14V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
15I served as eyes to the blind and as feet to the lame.
15Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
16I was a father to the needy, and I took up the case of the stranger.
16Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
17I shattered the fangs of the unjust and snatched the prey from his teeth.
17A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
18So I thought: ‘I will die in my nest and multiply my days as the sand.
18A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
19My roots will spread out to the waters, and the dew will rest nightly on my branches.
19Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
20My glory is ever new within me, and my bow is renewed in my hand.’
20Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
21Men listened to me with expectation, waiting silently for my counsel.
21Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
22After my words, they spoke no more; my speech settled on them like dew.
22Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
23They waited for me as for rain and drank in my words like spring showers.
23Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
24If I smiled at them, they did not believe it; the light of my countenance was precious.
24Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
25I chose their course and presided as chief. So I dwelt as a king among his troops, as a comforter of the mourners.
25Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.