Job 29
JPS Tanakh (Jewish Publication Society, 1917)
Kralice Bible (1613)
1And Job again took up his parable, and said:
1Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
2Oh that I were as in the months of old, as in the days when God watched over me;
2Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
3When His lamp shined above my head, and by His light I walked through darkness;
3Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
4As I was in the days of my youth, when the converse of God was upon my tent;
4Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
5When the Almighty was yet with me, and my children were about me;
5Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
6When my steps were washed with butter, and the rock poured me out rivers of oil!
6Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
7When I went forth to the gate unto the city, when I prepared my seat in the broad place,
7Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
8The young men saw me and hid themselves, and the aged rose up and stood;
8Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
9The princes refrained talking, and laid their hand on their mouth;
9Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
10The voice of the nobles was hushed, and their tongue cleaved to the roof of their mouth.
10Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
11For when the ear heard me, then it blessed me, and when the eye saw me, it gave witness unto me;
11Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
12Because I delivered the poor that cried, the fatherless also, that had none to help him.
12Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
13The blessing of him that was ready to perish came upon me; and I caused the widow's heart to sing for joy.
13Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
14I put on righteousness, and it clothed itself with me; my justice was as a robe and a diadem.
14V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
15I was eyes to the blind, and feet was I to the lame.
15Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
16I was a father to the needy; and the cause of him that I knew not I searched out.
16Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
17And I broke the jaws of the unrighteous, and plucked the prey out of his teeth.
17A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
18Then I said: 'I shall die with my nest, and I shall multiply my days as the phoenix;
18A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
19My root shall be spread out to the waters, and the dew shall lie all night upon my branch;
19Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
20My glory shall be fresh in me, and my bow shall be renewed in my hand.'
20Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
21Unto me men gave ear, and waited, and kept silence for my counsel.
21Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
22After my words they spoke not again; and my speech dropped upon them.
22Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
23And they waited for me as for the rain; and they opened their mouth wide as for the latter rain.
23Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
24If I laughed on them, they believed it not; and the light of my countenance they cast not down.
24Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
25I chose out their way, and sat as chief, and dwelt as a king in the army, as one that comforteth the mourners.
25Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.