Job 16
JPS Tanakh (Jewish Publication Society, 1917)
Kralice Bible (1613)
1Then Job answered and said:
1A odpovídaje Job, řekl:
2I have heard many such things; sorry comforters are ye all.
2Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.
3Shall windy words have an end? Or what provoketh thee that thou answerest?
3Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?
4I also could speak as ye do; if your soul were in my soul's stead, I could join words together against you, and shake my head at you.
4Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?
5I would strengthen you with my mouth, and the moving of my lips would assuage your grief.
5Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.
6Though I speak, my pain is not assuaged; and though I forbear, what am I eased?
6Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.
7But now He hath made me weary; Thou hast made desolate all my company.
7Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.
8And Thou hast shrivelled me up, which is a witness against me; and my leanness riseth up against me, it testifieth to my face.
8A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.
9He hath torn me in His wrath, and hated me; He hath gnashed upon me with His teeth; mine adversary sharpeneth his eyes upon me.
9Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.
10They have gaped upon me with their mouth; they have smitten me upon the cheek scornfully; they gather themselves together against me.
10Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
11God delivereth me to the ungodly, and casteth me into the hands of the wicked.
11Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.
12I was at ease, and He broke me asunder; yea, He hath taken me by the neck, and dashed me to pieces; He hath also set me up for His mark.
12Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.
13His archers compass me round about, He cleaveth my reins asunder, and doth not spare; He poureth out my gall upon the ground.
13Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.
14He breaketh me with breach upon breach; He runneth upon me like a giant.
14Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.
15I have sewed sackcloth upon my skin, and have laid my horn in the dust.
15Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.
16My face is reddened with weeping, and on my eyelids is the shadow of death;
16Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.
17Although there is no violence in my hands, and my prayer is pure.
17Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.
18O earth, cover not thou my blood, and let my cry have no resting-place.
18Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.
19Even now, behold, my Witness is in heaven, and He that testifieth of me is on high.
19Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.
20Mine inward thoughts are my intercessors, mine eye poureth out tears unto God;
20Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.
21That He would set aright a man contending with God, as a son of man setteth aright his neighbour!
21Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.
22For the years that are few are coming on, and I shall go the way whence I shall not return.
22Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.