Jób 29
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Kralice Bible (1613)
1Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
1Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
2Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
2Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
3Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
3Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
4Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
4Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
5Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
5Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
6Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
6Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
7Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
7Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
8Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
8Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
9Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
9Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
10Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
10Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
11Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
11Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
12Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
12Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
13Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
13Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
14V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
14V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
15Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
15Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
16Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
16Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
17A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
17A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
18A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
18A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
19Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
19Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
20Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
20Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
21Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
21Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
22Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
22Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
23Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
23Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
24Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
24Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
25Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
25Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.