Jób 29
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
JPS Tanakh (Jewish Publication Society, 1917)
1Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
1And Job again took up his parable, and said:
2Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
2Oh that I were as in the months of old, as in the days when God watched over me;
3Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
3When His lamp shined above my head, and by His light I walked through darkness;
4Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
4As I was in the days of my youth, when the converse of God was upon my tent;
5Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
5When the Almighty was yet with me, and my children were about me;
6Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
6When my steps were washed with butter, and the rock poured me out rivers of oil!
7Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
7When I went forth to the gate unto the city, when I prepared my seat in the broad place,
8Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
8The young men saw me and hid themselves, and the aged rose up and stood;
9Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
9The princes refrained talking, and laid their hand on their mouth;
10Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
10The voice of the nobles was hushed, and their tongue cleaved to the roof of their mouth.
11Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
11For when the ear heard me, then it blessed me, and when the eye saw me, it gave witness unto me;
12Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
12Because I delivered the poor that cried, the fatherless also, that had none to help him.
13Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
13The blessing of him that was ready to perish came upon me; and I caused the widow's heart to sing for joy.
14V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
14I put on righteousness, and it clothed itself with me; my justice was as a robe and a diadem.
15Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
15I was eyes to the blind, and feet was I to the lame.
16Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
16I was a father to the needy; and the cause of him that I knew not I searched out.
17A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
17And I broke the jaws of the unrighteous, and plucked the prey out of his teeth.
18A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
18Then I said: 'I shall die with my nest, and I shall multiply my days as the phoenix;
19Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
19My root shall be spread out to the waters, and the dew shall lie all night upon my branch;
20Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
20My glory shall be fresh in me, and my bow shall be renewed in my hand.'
21Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
21Unto me men gave ear, and waited, and kept silence for my counsel.
22Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
22After my words they spoke not again; and my speech dropped upon them.
23Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
23And they waited for me as for the rain; and they opened their mouth wide as for the latter rain.
24Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
24If I laughed on them, they believed it not; and the light of my countenance they cast not down.
25Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
25I chose out their way, and sat as chief, and dwelt as a king in the army, as one that comforteth the mourners.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.