Jób 23

Kralice Bible (1613)

JPS Tanakh (Jewish Publication Society, 1917)

1Tedy odpověděl Job a řekl:

1Then Job answered and said:

2Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?

2Even to-day is my complaint bitter; my hand is become heavy because of my groaning.

3Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.

3Oh that I knew where I might find Him, that I might come even to His seat!

4Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.

4I would order my cause before Him, and fill my mouth with arguments.

5Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.

5I would know the words which He would answer me, and understand what He would say unto me.

6Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.

6Would He contend with me in His great power? Nay; but He would give heed unto me.

7Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.

7There the upright might reason with Him; so should I be delivered for ever from my Judge.

8Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.

8Behold, I go forward, but He is not there, and backward, but I cannot perceive Him;

9By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.

9On the left hand, when He doth work, but I cannot behold Him, He turneth Himself to the right hand, but I cannot see Him.

10Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.

10For He knoweth the way that I take; when He hath tried me, I shall come forth as gold.

11Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.

11My foot hath held fast to His steps, His way have I kept, and turned not aside.

12Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.

12I have not gone back from the commandment of His lips; I have treasured up the words of His mouth more than my necessary food.

13On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.

13But He is at one with Himself, and who can turn Him? And what His soul desireth, even that He doeth.

14A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.

14For He will perform that which is appointed for me; and many such things are with Him.

15Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.

15Therefore am I affrighted at His presence; when I consider, I am afraid of Him.

16Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,

16Yea, God hath made my heart faint, and the Almighty hath affrighted me;

17Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.

17Because I was not cut off before the darkness, neither did He cover the thick darkness from my face.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.