Jób 23

Kralice Bible (1613)

Lutherbibel 1912

1Tedy odpověděl Job a řekl:

1Hiob antwortete und sprach:

2Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?

2Meine Rede bleibt noch betrübt; meine Macht ist schwach über meinem Seufzen.

3Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.

3Ach daß ich wüßte, wie ich ihn finden und zu seinem Stuhl kommen möchte

4Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.

4und das Recht vor ihm sollte vorlegen und den Mund voll Verantwortung fassen

5Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.

5und erfahren die Reden, die er mir antworten, und vernehmen, was er mir sagen würde!

6Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.

6Will er mit großer Macht mit mir rechten? Er stelle sich nicht so gegen mich,

7Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.

7sondern lege mir's gleich vor, so will ich mein Recht wohl gewinnen.

8Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.

8Aber ich gehe nun stracks vor mich, so ist er nicht da; gehe ich zurück, so spüre ich ihn nicht;

9By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.

9ist er zur Linken, so schaue ich ihn nicht; verbirgt er sich zur Rechten, so sehe ich ihn nicht.

10Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.

10Er aber kennt meinen Weg wohl. Er versuche mich, so will ich erfunden werden wie das Gold.

11Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.

11Denn ich setze meinen Fuß auf seine Bahn und halte seinen Weg und weiche nicht ab

12Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.

12und trete nicht von dem Gebot seiner Lippen und bewahre die Rede seines Mundes mehr denn mein eigen Gesetz.

13On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.

13Doch er ist einig; wer will ihm wehren? Und er macht's wie er will.

14A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.

14Denn er wird vollführen, was mir bestimmt ist, und hat noch viel dergleichen im Sinne.

15Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.

15Darum erschrecke ich vor ihm; und wenn ich's bedenke, so fürchte ich mich vor ihm.

16Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,

16Gott hat mein Herz blöde gemacht, und der Allmächtige hat mich erschreckt.

17Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.

17Denn die Finsternis macht kein Ende mit mir, und das Dunkel will vor mir nicht verdeckt werden.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.