Jób 23

Kralice Bible (1613)

Reina-Valera 1909

1Tedy odpověděl Job a řekl:

1Y RESPONDIÓ Job, y dijo:

2Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?

2Hoy también hablaré con amargura; que es más grave mi llaga que mi gemido.

3Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.

3¡Quién me diera el saber dónde hallar á Dios! yo iría hasta su silla.

4Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.

4Ordenaría juicio delante de él, y henchiría mi boca de argumentos.

5Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.

5Yo sabría lo que él me respondería, y entendería lo que me dijese.

6Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.

6¿Pleitearía conmigo con grandeza de fuerza? No: antes él la pondría en mí.

7Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.

7Allí el justo razonaría con él: y escaparía para siempre de mi juez.

8Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.

8He aquí yo iré al oriente, y no lo hallaré ; y al occidente, y no lo percibiré:

9By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.

9Si al norte él obrare, yo no lo veré; al mediodía se esconderá, y no lo veré.

10Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.

10Mas él conoció mi camino: probaráme, y saldré como oro.

11Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.

11Mis pies tomaron su rastro; guardé su camino, y no me aparté.

12Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.

12Del mandamiento de sus labios nunca me separé; guardé las palabras de su boca más que mi comida.

13On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.

13Empero si él se determina en una cosa, ¿quién lo apartará? Su alma deseó, é hizo.

14A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.

14El pues acabará lo que ha determinado de mí: y muchas cosas como estas hay en él.

15Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.

15Por lo cual yo me espanto en su presencia: consideraré, y temerélo.

16Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,

16Dios ha enervado mi corazón, y hame turbado el Omnipotente.

17Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.

17¿Por qué no fuí yo cortado delante de las tinieblas, y cubrió con oscuridad mi rostro?

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.