Jób 15
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Reina-Valera 1909
1Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
1Y RESPONDIÓ Eliphaz Temanita, y dijo:
2Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
2¿Si proferirá el sabio vana sabiduría, y henchirá su vientre de viento solano?
3Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
3¿Disputará con palabras inútiles, y con razones sin provecho?
4Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
4Tú también disipas el temor, y menoscabas la oración delante de Dios.
5Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
5Porque tu boca declaró tu iniquidad, pues has escogido el hablar de los astutos.
6Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
6Tu boca te condenará, y no yo; y tus labios testificarán contra ti.
7Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
7¿Naciste tú primero que Adam? ¿ó fuiste formado antes que los collados?
8Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
8¿Oíste tú el secreto de Dios, que detienes en ti solo la sabiduría?
9Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
9¿Qué sabes tú que no sepamos? ¿qué entiendes que no se halle en nosotros?
10I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
10Entre nosotros también hay cano, también hay viejo mucho mayor en días que tu padre.
11Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
11¿En tan poco tienes las consolaciones de Dios? ¿tienes acaso alguna cosa oculta cerca de ti?
12Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
12¿Por qué te enajena tu corazón, y por qué guiñan tus ojos,
13Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
13Pues haces frente á Dios con tu espíritu, y sacas tales palabras de tu boca?
14Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
14¿Qué cosa es el hombre para que sea limpio, y que se justifique el nacido de mujer?
15An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
15He aquí que en sus santos no confía, y ni los cielos son limpios delante de sus ojos:
16Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
16¿Cuánto menos el hombre abominable y vil, que bebe la iniquidad como agua?
17Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
17Escúchame; yo te mostraré y te contaré lo que he visto:
18Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
18(Lo que los sabios nos contaron de sus padres, y no lo encubrieron;
19Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
19A los cuales solos fué dada la tierra, y no pasó extraño por medio de ellos:)
20Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
20Todos los días del impío, él es atormentado de dolor, y el número de años es escondido al violento.
21Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
21Estruendos espantosos hay en sus oídos; en la paz le vendrá quien lo asuele.
22Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
22El no creerá que ha de volver de las tinieblas, y está mirando al cuchillo.
23Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
23Desasosegado á comer siempre, sabe que le está aparejado día de tinieblas.
24Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
24Tribulación y angustia le asombrarán, y esforzaránse contra él como un rey apercibido para la batalla.
25Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
25Por cuanto él extendió su mano contra Dios, y se esforzó contra el Todopoderoso,
26Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
26El le acometerá en la cerviz, en lo grueso de las hombreras de sus escudos:
27Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
27Porque cubrió su rostro con su gordura, é hizo pliegues sobre los ijares;
28A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
28Y habitó las ciudades asoladas, las casas inhabitadas, que estaban puestas en montones.
29Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
29No enriquecerá, ni será firme su potencia, ni extenderá por la tierra su hermosura.
30Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
30No se escapará de las tinieblas: la llama secará sus ramos, y con el aliento de su boca perecerá.
31Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
31No confíe el iluso en la vanidad; porque ella será su recompensa.
32Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
32El será cortado antes de su tiempo, y sus renuevos no reverdecerán.
33Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
33El perderá su agraz como la vid, y derramará su flor como la oliva.
34Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
34Porque la sociedad de los hipócritas será asolada, y fuego consumirá las tiendas de soborno.
35Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
35Concibieron dolor, y parieron iniquidad; y las entrañas de ellos meditan engaño.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.