Jób 15
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
1Éliphaz de Théman prit la parole et dit:
2Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
2Le sage répond-il par un vain savoir? Se gonfle-t-il la poitrine du vent d’orient?
3Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
3Est-ce par d’inutiles propos qu’il se défend? Est-ce par des discours qui ne servent à rien?
4Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
4Toi, tu détruis même la crainte de Dieu, Tu anéantis tout mouvement de piété devant Dieu.
5Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
5Ton iniquité dirige ta bouche, Et tu prends le langage des hommes rusés.
6Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
6Ce n’est pas moi, c’est ta bouche qui te condamne. Ce sont tes lèvres qui déposent contre toi.
7Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
7Es-tu né le premier des hommes? As-tu été enfanté avant les collines?
8Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
8As-tu reçu les confidences de Dieu? As-tu dérobé la sagesse à ton profit?
9Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
9Que sais-tu que nous ne sachions pas? Quelle connaissance as-tu que nous n’ayons pas?
10I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
10Il y a parmi nous des cheveux blancs, des vieillards, Plus riches de jours que ton père.
11Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
11Tiens-tu pour peu de chose les consolations de Dieu, Et les paroles qui doucement se font entendre à toi?…
12Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
12Où ton cœur t’entraîne-t-il, Et que signifie ce roulement de tes yeux?
13Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
13Quoi! C’est contre Dieu que tu tournes ta colère Et que ta bouche exhale de pareils discours!
14Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
14Qu’est-ce que l’homme, pour qu’il soit pur? Celui qui est né de la femme peut-il être juste?
15An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
15Si Dieu n’a pas confiance en ses saints, Si les cieux ne sont pas purs devant lui,
16Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
16Combien moins l’être abominable et pervers, L’homme qui boit l’iniquité comme l’eau!
17Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
17Je vais te parler, écoute-moi! Je raconterai ce que j’ai vu,
18Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
18Ce que les sages ont fait connaître, Ce qu’ils ont révélé, l’ayant appris de leurs pères.
19Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
19A eux seuls appartenait le pays, Et parmi eux nul étranger n’était encore venu.
20Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
20Le méchant passe dans l’angoisse tous les jours de sa vie, Toutes les années qui sont le partage de l’impie.
21Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
21La voix de la terreur retentit à ses oreilles; Au sein de la paix, le dévastateur va fondre sur lui;
22Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
22Il n’espère pas échapper aux ténèbres, Il voit l’épée qui le menace;
23Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
23Il court çà et là pour chercher du pain, Il sait que le jour des ténèbres l’attend.
24Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
24La détresse et l’angoisse l’épouvantent, Elles l’assaillent comme un roi prêt à combattre;
25Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
25Car il a levé la main contre Dieu, Il a bravé le Tout-Puissant,
26Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
26Il a eu l’audace de courir à lui Sous le dos épais de ses boucliers.
27Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
27Il avait le visage couvert de graisse, Les flancs chargés d’embonpoint;
28A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
28Et il habite des villes détruites, Des maisons abandonnées, Sur le point de tomber en ruines.
29Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
29Il ne s’enrichira plus, sa fortune ne se relèvera pas, Sa prospérité ne s’étendra plus sur la terre.
30Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
30Il ne pourra se dérober aux ténèbres, La flamme consumera ses rejetons, Et Dieu le fera périr par le souffle de sa bouche.
31Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
31S’il a confiance dans le mal, il se trompe, Car le mal sera sa récompense.
32Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
32Elle arrivera avant le terme de ses jours, Et son rameau ne verdira plus.
33Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
33Il sera comme une vigne dépouillée de ses fruits encore verts, Comme un olivier dont on a fait tomber les fleurs.
34Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
34La maison de l’impie deviendra stérile, Et le feu dévorera la tente de l’homme corrompu.
35Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
35Il conçoit le mal et il enfante le mal, Il mûrit dans son sein des fruits qui le trompent.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.