Jób
Chapter 20
Kralice Bible (1613)
vs Louis Segond 1910
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Jób 20

Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
1Tsophar de Naama prit la parole et dit:
2Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
2Mes pensées me forcent à répondre, Et mon agitation ne peut se contenir.
3Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
3J’ai entendu des reproches qui m’outragent; Le souffle de mon intelligence donnera la réplique.
4Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
4Ne sais-tu pas que, de tout temps, Depuis que l’homme a été placé sur la terre,
5Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
5Le triomphe des méchants a été court, Et la joie de l’impie momentanée?
6Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
6Quand il s’élèverait jusqu’aux cieux, Et que sa tête toucherait aux nues,
7Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
7Il périra pour toujours comme son ordure, Et ceux qui le voyaient diront: Où est-il?
8Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
8Il s’envolera comme un songe, et on ne le trouvera plus; Il disparaîtra comme une vision nocturne;
9Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
9L’œil qui le regardait ne le regardera plus, Le lieu qu’il habitait ne l’apercevra plus.
10Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
10Ses fils seront assaillis par les pauvres, Et ses mains restitueront ce qu’il a pris par violence.
11Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
11La vigueur de la jeunesse, qui remplissait ses membres, Aura sa couche avec lui dans la poussière.
12A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
12Le mal était doux à sa bouche, Il le cachait sous sa langue,
13Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
13Il le savourait sans l’abandonner, Il le retenait au milieu de son palais;
14Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
14Mais sa nourriture se transformera dans ses entrailles, Elle deviendra dans son corps un venin d’aspic.
15Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
15Il a englouti des richesses, il les vomira; Dieu les chassera de son ventre.
16Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
16Il a sucé du venin d’aspic, La langue de la vipère le tuera.
17Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
17Il ne reposera plus ses regards sur les ruisseaux, Sur les torrents, sur les fleuves de miel et de lait.
18Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
18Il rendra ce qu’il a gagné, et n’en profitera plus; Il restituera tout ce qu’il a pris, et n’en jouira plus.
19Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
19Car il a opprimé, délaissé les pauvres, Il a ruiné des maisons et ne les a pas rétablies.
20Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
20Son avidité n’a point connu de bornes; Mais il ne sauvera pas ce qu’il avait de plus cher.
21Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
21Rien n’échappait à sa voracité; Mais son bien-être ne durera pas.
22Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
22Au milieu de l’abondance il sera dans la détresse; La main de tous les misérables se lèvera sur lui.
23By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
23Et voici, pour lui remplir le ventre, Dieu enverra sur lui le feu de sa colère, Et le rassasiera par une pluie de traits.
24Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
24S’il échappe aux armes de fer, L’arc d’airain le transpercera.
25Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
25Il arrache de son corps le trait, Qui étincelle au sortir de ses entrailles, Et il est en proie aux terreurs de la mort.
26Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
26Toutes les calamités sont réservées à ses trésors; Il sera consumé par un feu que n’allumera point l’homme, Et ce qui restera dans sa tente en deviendra la pâture.
27Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
27Les cieux dévoileront son iniquité, Et la terre s’élèvera contre lui.
28Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
28Les revenus de sa maison seront emportés, Ils disparaîtront au jour de la colère de Dieu.
29Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
29Telle est la part que Dieu réserve au méchant, Tel est l’héritage que Dieu lui destine.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.