Jób 20
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Modern Hebrew Bible
1Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
1ויען צפר הנעמתי ויאמר׃
2Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
2לכן שעפי ישיבוני ובעבור חושי בי׃
3Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
3מוסר כלמתי אשמע ורוח מבינתי יענני׃
4Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
4הזאת ידעת מני עד מני שים אדם עלי ארץ׃
5Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
5כי רננת רשעים מקרוב ושמחת חנף עדי רגע׃
6Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
6אם יעלה לשמים שיאו וראשו לעב יגיע׃
7Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
7כגללו לנצח יאבד ראיו יאמרו איו׃
8Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
8כחלום יעוף ולא ימצאוהו וידד כחזיון לילה׃
9Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
9עין שזפתו ולא תוסיף ולא עוד תשורנו מקומו׃
10Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
10בניו ירצו דלים וידיו תשבנה אונו׃
11Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
11עצמותיו מלאו עלומו ועמו על עפר תשכב׃
12A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
12אם תמתיק בפיו רעה יכחידנה תחת לשונו׃
13Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
13יחמל עליה ולא יעזבנה וימנענה בתוך חכו׃
14Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
14לחמו במעיו נהפך מרורת פתנים בקרבו׃
15Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
15חיל בלע ויקאנו מבטנו יורשנו אל׃
16Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
16ראש פתנים יינק תהרגהו לשון אפעה׃
17Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
17אל ירא בפלגות נהרי נחלי דבש וחמאה׃
18Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
18משיב יגע ולא יבלע כחיל תמורתו ולא יעלס׃
19Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
19כי רצץ עזב דלים בית גזל ולא יבנהו׃
20Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
20כי לא ידע שלו בבטנו בחמודו לא ימלט׃
21Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
21אין שריד לאכלו על כן לא יחיל טובו׃
22Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
22במלאות שפקו יצר לו כל יד עמל תבואנו׃
23By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
23יהי למלא בטנו ישלח בו חרון אפו וימטר עלימו בלחומו׃
24Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
24יברח מנשק ברזל תחלפהו קשת נחושה׃
25Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
25שלף ויצא מגוה וברק ממררתו יהלך עליו אמים׃
26Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
26כל חשך טמון לצפוניו תאכלהו אש לא נפח ירע שריד באהלו׃
27Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
27יגלו שמים עונו וארץ מתקוממה לו׃
28Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
28יגל יבול ביתו נגרות ביום אפו׃
29Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
29זה חלק אדם רשע מאלהים ונחלת אמרו מאל׃
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.