Jób 7
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Modern Hebrew Bible
1Zdaliž nemá vyměřeného času člověk na zemi? A dnové jeho jako dnové nájemníka.
1הלא צבא לאנוש על ארץ וכימי שכיר ימיו׃
2Jako služebník, kterýž touží po stínu, a jako nájemník, jenž očekává skonání díla svého:
2כעבד ישאף צל וכשכיר יקוה פעלו׃
3Tak jsou mi dědičně přivlastněni měsícové marní, a noci plné trápení jsou mi odečteny.
3כן הנחלתי לי ירחי שוא ולילות עמל מנו לי׃
4Jestliže ležím, říkám: Kdy vstanu? A pomine noc? Tak pln bývám myšlení až do svitání.
4אם שכבתי ואמרתי מתי אקום ומדד ערב ושבעתי נדדים עדי נשף׃
5Tělo mé odíno jest červy a strupem i prachem, kůže má puká se a rozpouští.
5לבש בשרי רמה וגיש עפר עורי רגע וימאס׃
6Dnové moji rychlejší byli nežli člunek tkadlce, nebo stráveni jsou bez prodlení.
6ימי קלו מני ארג ויכלו באפס תקוה׃
7Rozpomeň se, ó Pane, že jako vítr jest život můj, a oko mé že více neuzří dobrých věcí,
7זכר כי רוח חיי לא תשוב עיני לראות טוב׃
8Aniž mne spatří oko, jenž mne vídalo. Oči tvé budou ke mně, a mne již nebude.
8לא תשורני עין ראי עיניך בי ואינני׃
9Jakož oblak hyne a mizí, tak ten, kterýž sstupuje do hrobu, nevystoupí zase,
9כלה ענן וילך כן יורד שאול לא יעלה׃
10Aniž se opět navrátí do domu svého, aniž ho již více pozná místo jeho.
10לא ישוב עוד לביתו ולא יכירנו עוד מקמו׃
11Protož nemohuť já zdržeti úst svých, mluvím v ssoužení ducha svého, naříkám v hořkosti duše své.
11גם אני לא אחשך פי אדברה בצר רוחי אשיחה במר נפשי׃
12Zdali jsem já mořem čili velrybem, že jsi mne stráží osadil?
12הים אני אם תנין כי תשים עלי משמר׃
13Když myslím: Potěší mne lůže mé, poodejme naříkání mého postel má:
13כי אמרתי תנחמני ערשי ישא בשיחי משכבי׃
14Tedy mne strašíš sny, a viděními děsíš mne,
14וחתתני בחלמות ומחזינות תבעתני׃
15Tak že sobě zvoluje zaškrcení duše má, a smrt nad život.
15ותבחר מחנק נפשי מות מעצמותי׃
16Mrzí mne, nebuduť déle živ. Poodstupiž ode mne, nebo marní jsou dnové moji.
16מאסתי לא לעלם אחיה חדל ממני כי הבל ימי׃
17Co jest člověk, že ho sobě tak vážíš, a že tak o něj pečuješ?
17מה אנוש כי תגדלנו וכי תשית אליו לבך׃
18A že ho navštěvuješ každého jitra, a každé chvíle jej zkušuješ?
18ותפקדנו לבקרים לרגעים תבחננו׃
19Dokudž se neodvrátíš ode mne, a nedáš mi aspoň polknouti mé sliny?
19כמה לא תשעה ממני לא תרפני עד בלעי רקי׃
20Zhřešil jsem, což mám učiniti, ó strážce lidský? Proč jsi mne položil za cíl sobě, tak abych sám sobě byl břemenem?
20חטאתי מה אפעל לך נצר האדם למה שמתני למפגע לך ואהיה עלי למשא׃
21Nýbrž proč neodejmeš přestoupení mého, a neodpustíš nepravosti mé? Nebo již v zemi lehnu. Potom bys mne i pilně hledal, nebude mne.
21ומה לא תשא פשעי ותעביר את עוני כי עתה לעפר אשכב ושחרתני ואינני׃
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.