Jób 34
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Modern Hebrew Bible
1Ještě mluvil Elihu, a řekl:
1ויען אליהוא ויאמר׃
2Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
2שמעו חכמים מלי וידעים האזינו לי׃
3Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
3כי אזן מלין תבחן וחך יטעם לאכל׃
4Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
4משפט נבחרה לנו נדעה בינינו מה טוב׃
5Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
5כי אמר איוב צדקתי ואל הסיר משפטי׃
6Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
6על משפטי אכזב אנוש חצי בלי פשע׃
7Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
7מי גבר כאיוב ישתה לעג כמים׃
8A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
8וארח לחברה עם פעלי און וללכת עם אנשי רשע׃
9Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
9כי אמר לא יסכן גבר ברצתו עם אלהים׃
10A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
10לכן אנשי לבב שמעו לי חללה לאל מרשע ושדי מעול׃
11Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
11כי פעל אדם ישלם לו וכארח איש ימצאנו׃
12A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
12אף אמנם אל לא ירשיע ושדי לא יעות משפט׃
13Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
13מי פקד עליו ארצה ומי שם תבל כלה׃
14Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
14אם ישים אליו לבו רוחו ונשמתו אליו יאסף׃
15Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
15יגוע כל בשר יחד ואדם על עפר ישוב׃
16Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
16ואם בינה שמעה זאת האזינה לקול מלי׃
17Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
17האף שונא משפט יחבוש ואם צדיק כביר תרשיע׃
18Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
18האמר למלך בליעל רשע אל נדיבים׃
19Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
19אשר לא נשא פני שרים ולא נכר שוע לפני דל כי מעשה ידיו כלם׃
20V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
20רגע ימתו וחצות לילה יגעשו עם ויעברו ויסירו אביר לא ביד׃
21Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
21כי עיניו על דרכי איש וכל צעדיו יראה׃
22Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
22אין חשך ואין צלמות להסתר שם פעלי און׃
23Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
23כי לא על איש ישים עוד להלך אל אל במשפט׃
24Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
24ירע כבירים לא חקר ויעמד אחרים תחתם׃
25Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
25לכן יכיר מעבדיהם והפך לילה וידכאו׃
26Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
26תחת רשעים ספקם במקום ראים׃
27Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
27אשר על כן סרו מאחריו וכל דרכיו לא השכילו׃
28Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
28להביא עליו צעקת דל וצעקת עניים ישמע׃
29(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
29והוא ישקט ומי ירשע ויסתר פנים ומי ישורנו ועל גוי ועל אדם יחד׃
30Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
30ממלך אדם חנף ממקשי עם׃
31Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
31כי אל אל האמר נשאתי לא אחבל׃
32Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
32בלעדי אחזה אתה הרני אם עול פעלתי לא אסיף׃
33Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
33המעמך ישלמנה כי מאסת כי אתה תבחר ולא אני ומה ידעת דבר׃
34Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
34אנשי לבב יאמרו לי וגבר חכם שמע לי׃
35Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
35איוב לא בדעת ידבר ודבריו לא בהשכיל׃
36Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
36אבי יבחן איוב עד נצח על תשבת באנשי און׃
37Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
37כי יסיף על חטאתו פשע בינינו יספוק וירב אמריו לאל׃
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.