Jób 14
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Modern Hebrew Bible
1Èlověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování.
1אדם ילוד אשה קצר ימים ושבע רגז׃
2Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.
2כציץ יצא וימל ויברח כצל ולא יעמוד׃
3A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou.
3אף על זה פקחת עינך ואתי תביא במשפט עמך׃
4Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden.
4מי יתן טהור מטמא לא אחד׃
5Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval:
5אם חרוצים ימיו מספר חדשיו אתך חקו עשית ולא יעבור׃
6Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj.
6שעה מעליו ויחדל עד ירצה כשכיר יומו׃
7O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,
7כי יש לעץ תקוה אם יכרת ועוד יחליף וינקתו לא תחדל׃
8By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho:
8אם יזקין בארץ שרשו ובעפר ימות גזעו׃
9Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.
9מריח מים יפרח ועשה קציר כמו נטע׃
10Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl?
10וגבר ימות ויחלש ויגוע אדם ואיו׃
11Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá:
11אזלו מים מני ים ונהר יחרב ויבש׃
12Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého.
12ואיש שכב ולא יקום עד בלתי שמים לא יקיצו ולא יערו משנתם׃
13Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne.
13מי יתן בשאול תצפנני תסתירני עד שוב אפך תשית לי חק ותזכרני׃
14Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.
14אם ימות גבר היחיה כל ימי צבאי איחל עד בוא חליפתי׃
15Zavoláš, a já se ohlásím tobě, díla rukou svých budeš žádostiv,
15תקרא ואנכי אענך למעשה ידיך תכסף׃
16Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým,
16כי עתה צעדי תספור לא תשמור על חטאתי׃
17Ale zapečetěné maje jako v pytlíku přestoupení mé, ještě přikládáš k nepravosti mé.
17חתם בצרור פשעי ותטפל על עוני׃
18Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého,
18ואולם הר נופל יבול וצור יעתק ממקמו׃
19Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.
19אבנים שחקו מים תשטף ספיחיה עפר ארץ ותקות אנוש האבדת׃
20Přemáháš jej ustavičně, tak aby odjíti musil; proměňuješ tvář jeho, a propouštíš jej.
20תתקפהו לנצח ויהלך משנה פניו ותשלחהו׃
21Budou-li slavní synové jeho, nic neví; pakli v potupě, nic o ně nepečuje.
21יכבדו בניו ולא ידע ויצערו ולא יבין למו׃
22Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.
22אך בשרו עליו יכאב ונפשו עליו תאבל׃
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.