Jób 31
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Modern Hebrew Bible
1Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
1ברית כרתי לעיני ומה אתבונן על בתולה׃
2Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
2ומה חלק אלוה ממעל ונחלת שדי ממרמים׃
3Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
3הלא איד לעול ונכר לפעלי און׃
4Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
4הלא הוא יראה דרכי וכל צעדי יספור׃
5Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
5אם הלכתי עם שוא ותחש על מרמה רגלי׃
6Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
6ישקלני במאזני צדק וידע אלוה תמתי׃
7Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
7אם תטה אשרי מני הדרך ואחר עיני הלך לבי ובכפי דבק מאום׃
8Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
8אזרעה ואחר יאכל וצאצאי ישרשו׃
9Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
9אם נפתה לבי על אשה ועל פתח רעי ארבתי׃
10Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
10תטחן לאחר אשתי ועליה יכרעון אחרין׃
11Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
11כי הוא זמה והיא עון פלילים׃
12Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
12כי אש היא עד אבדון תאכל ובכל תבואתי תשרש׃
13Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
13אם אמאס משפט עבדי ואמתי ברבם עמדי׃
14Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
14ומה אעשה כי יקום אל וכי יפקד מה אשיבנו׃
15Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
15הלא בבטן עשני עשהו ויכננו ברחם אחד׃
16Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
16אם אמנע מחפץ דלים ועיני אלמנה אכלה׃
17A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
17ואכל פתי לבדי ולא אכל יתום ממנה׃
18Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
18כי מנעורי גדלני כאב ומבטן אמי אנחנה׃
19Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
19אם אראה אובד מבלי לבוש ואין כסות לאביון׃
20Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
20אם לא ברכוני חלצו ומגז כבשי יתחמם׃
21Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
21אם הניפותי על יתום ידי כי אראה בשער עזרתי׃
22Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
22כתפי משכמה תפול ואזרעי מקנה תשבר׃
23Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
23כי פחד אלי איד אל ומשאתו לא אוכל׃
24Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
24אם שמתי זהב כסלי ולכתם אמרתי מבטחי׃
25Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
25אם אשמח כי רב חילי וכי כביר מצאה ידי׃
26Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
26אם אראה אור כי יהל וירח יקר הלך׃
27Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
27ויפת בסתר לבי ותשק ידי לפי׃
28I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
28גם הוא עון פלילי כי כחשתי לאל ממעל׃
29Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
29אם אשמח בפיד משנאי והתעררתי כי מצאו רע׃
30Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
30ולא נתתי לחטא חכי לשאל באלה נפשו׃
31Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
31אם לא אמרו מתי אהלי מי יתן מבשרו לא נשבע׃
32Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
32בחוץ לא ילין גר דלתי לארח אפתח׃
33Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
33אם כסיתי כאדם פשעי לטמון בחבי עוני׃
34A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
34כי אערוץ המון רבה ובוז משפחות יחתני ואדם לא אצא פתח׃
35Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
35מי יתן לי שמע לי הן תוי שדי יענני וספר כתב איש ריבי׃
36Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
36אם לא על שכמי אשאנו אענדנו עטרות לי׃
37Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
37מספר צעדי אגידנו כמו נגיד אקרבנו׃
38Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
38אם עלי אדמתי תזעק ויחד תלמיה יבכיון׃
39Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
39אם כחה אכלתי בלי כסף ונפש בעליה הפחתי׃
40Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol.
40תחת חטה יצא חוח ותחת שערה באשה תמו דברי איוב׃
41Skonávají se slova Jobova.
no verse 41 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.