Jób 31
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
1I made a covenant with mine eyes; why then should I think upon a maid?
2Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
2For what portion of God is there from above? and what inheritance of the Almighty from on high?
3Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
3Is not destruction to the wicked? and a strange punishment to the workers of iniquity?
4Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
4Doth not he see my ways, and count all my steps?
5Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
5If I have walked with vanity, or if my foot hath hasted to deceit;
6Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
6Let me be weighed in an even balance, that God may know mine integrity.
7Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
7If my step hath turned out of the way, and mine heart walked after mine eyes, and if any blot hath cleaved to mine hands;
8Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
8Then let me sow, and let another eat; yea, let my offspring be rooted out.
9Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
9If mine heart have been deceived by a woman, or if I have laid wait at my neighbour’s door;
10Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
10Then let my wife grind unto another, and let others bow down upon her.
11Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
11For this is an heinous crime; yea, it is an iniquity to be punished by the judges.
12Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
12For it is a fire that consumeth to destruction, and would root out all mine increase.
13Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
13If I did despise the cause of my manservant or of my maidservant, when they contended with me;
14Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
14What then shall I do when God riseth up? and when he visiteth, what shall I answer him?
15Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
15Did not he that made me in the womb make him? and did not one fashion us in the womb?
16Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
16If I have withheld the poor from their desire, or have caused the eyes of the widow to fail;
17A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
17Or have eaten my morsel myself alone, and the fatherless hath not eaten thereof;
18Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
18(For from my youth he was brought up with me, as with a father, and I have guided her from my mother’s womb;)
19Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
19If I have seen any perish for want of clothing, or any poor without covering;
20Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
20If his loins have not blessed me, and if he were not warmed with the fleece of my sheep;
21Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
21If I have lifted up my hand against the fatherless, when I saw my help in the gate:
22Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
22Then let mine arm fall from my shoulder blade, and mine arm be broken from the bone.
23Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
23For destruction from God was a terror to me, and by reason of his highness I could not endure.
24Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
24If I have made gold my hope, or have said to the fine gold, Thou art my confidence;
25Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
25If I rejoiced because my wealth was great, and because mine hand had gotten much;
26Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
26If I beheld the sun when it shined, or the moon walking in brightness;
27Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
27And my heart hath been secretly enticed, or my mouth hath kissed my hand:
28I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
28This also were an iniquity to be punished by the judge: for I should have denied the God that is above.
29Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
29If I rejoiced at the destruction of him that hated me, or lifted up myself when evil found him:
30Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
30Neither have I suffered my mouth to sin by wishing a curse to his soul.
31Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
31If the men of my tabernacle said not, Oh that we had of his flesh! we cannot be satisfied.
32Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
32The stranger did not lodge in the street: but I opened my doors to the traveller.
33Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
33If I covered my transgressions as Adam, by hiding mine iniquity in my bosom:
34A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
34Did I fear a great multitude, or did the contempt of families terrify me, that I kept silence, and went not out of the door?
35Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
35Oh that one would hear me! behold, my desire is, that the Almighty would answer me, and that mine adversary had written a book.
36Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
36Surely I would take it upon my shoulder, and bind it as a crown to me.
37Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
37I would declare unto him the number of my steps; as a prince would I go near unto him.
38Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
38If my land cry against me, or that the furrows likewise thereof complain;
39Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
39If I have eaten the fruits thereof without money, or have caused the owners thereof to lose their life:
40Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol.
40Let thistles grow instead of wheat, and cockle instead of barley. The words of Job are ended.
41Skonávají se slova Jobova.
no verse 41 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.