Jób 3
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
1After this opened Job his mouth, and cursed his day.
2Nebo mluvě Job, řekl:
2And Job spake, and said,
3Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
3Let the day perish wherein I was born, and the night in which it was said, There is a man child conceived.
4Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
4Let that day be darkness; let not God regard it from above, neither let the light shine upon it.
5Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
5Let darkness and the shadow of death stain it; let a cloud dwell upon it; let the blackness of the day terrify it.
6Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
6As for that night, let darkness seize upon it; let it not be joined unto the days of the year, let it not come into the number of the months.
7Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
7Lo, let that night be solitary, let no joyful voice come therein.
8Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
8Let them curse it that curse the day, who are ready to raise up their mourning.
9Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
9Let the stars of the twilight thereof be dark; let it look for light, but have none; neither let it see the dawning of the day:
10Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
10Because it shut not up the doors of my mother’s womb, nor hid sorrow from mine eyes.
11Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
11Why died I not from the womb? why did I not give up the ghost when I came out of the belly?
12Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
12Why did the knees prevent me? or why the breasts that I should suck?
13Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
13For now should I have lain still and been quiet, I should have slept: then had I been at rest,
14S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
14With kings and counsellors of the earth, which built desolate places for themselves;
15Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
15Or with princes that had gold, who filled their houses with silver:
16Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
16Or as an hidden untimely birth I had not been; as infants which never saw light.
17Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
17There the wicked cease from troubling; and there the weary be at rest.
18Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
18There the prisoners rest together; they hear not the voice of the oppressor.
19Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
19The small and great are there; and the servant is free from his master.
20Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
20Wherefore is light given to him that is in misery, and life unto the bitter in soul;
21Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
21Which long for death, but it cometh not; and dig for it more than for hid treasures;
22Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
22Which rejoice exceedingly, and are glad, when they can find the grave?
23Èlověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
23Why is light given to a man whose way is hid, and whom God hath hedged in?
24Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
24For my sighing cometh before I eat, and my roarings are poured out like the waters.
25To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
25For the thing which I greatly feared is come upon me, and that which I was afraid of is come unto me.
26Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
26I was not in safety, neither had I rest, neither was I quiet; yet trouble came.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.